Fantomas

I když dost často váhám, zda se mám dívat na filmy, na kterých jsem byl jako kluk v kině u babičky na vesnici, kde promítání Fantomase zcela paralyzovalo všechny lidi a nebylo nikdo, kdo by váhal stát hodiny ve frontě, jen aby se na něj dostaly lístky. To byla svým způsobem jedinečná atmosféra, vystál jsem si frontu a za odměnu na mě z plátna kina vyskočil všemocný Fantomas. Mé váhání spočívá v tom, že si tuto klukovskou vzpomínku nechci nechat rozbít současným pohledem na obsahové či technické zpracování filmu. U Fantomase se mi to naštěstí nestalo a byl jsem tomu rád, byť některé fáze filmu jsou poněkud naivní, mnohdy až úsměvné. Ale bylo to milé setkání po letech a já jsem měl příležitost, abych se ve vzpomínkách vrátil do onoho vesnického kina u babičky a s určitou nostalgií na sebe nechal působit zbrklého policejního komisaře, senzacechtivého novináře a prohnaného Fantomase. (20.07.2009)

"Teď tě skřípnu !! Tak mluv !! Ten tvůj článek.. To byla lež, co ?!" - "Vždyť jsem už řekl !! Byla to lež !!" - "Ty říkáš, že je to lež a každý teď říká, že je to fakt.." - "No, to je fakt !!" - "Tak ale co je fakt ?? Že každý říká, že je to fakt ??" - "Ne, ale fakt je, že je to lež !!" - "Takže je to fakt, že je to lež ?? Emn.. No, tak dobře !! Řekněme, že nelžeš.. Tak pročpak tě tedy dal Fantomas dneska v noci unést, když to byla lež ??" - "No přece právě proto, že jsem lhal !!" - "On lže !! On lže !! On lže !! On lže !!" - "A Kdy vlastně tvrdíte, že jsem lhal ?? Když jsem říkal, že jsem lhal, nebo jsem lhal, když jsem říkal.." - "Už dost !! Teď už mlč !!" ;) (18.05.2015)

Už si ani nevzpomenu, kolik mi bylo, když jsem Fantomase viděl poprvé, ale bylo to skutečně ještě v období raného dětství, a ten film na mě pochopitelně udělal jako na malého kluka lačnícího po dobrodružství velký dojem. Jsou filmy, které se mi kdysi líbily, a po letech můžu jen konstatovat, že zestárly a zkrátka to není ono, u série o Fantomasovi to ale rozhodně neplatí. Zůstala evergreenem, ke kterému se vždycky rád vracím, byť můj pohled na sérii a důvody, proč se mi tak líbí, se pochopitelně v průběhu jednotlivých dekád měnily. Dnes na sérii pohlížím, dejme tomu, jako na obrázky pana Lady nebo výtvarnou tvorbu naivních malířů. Zkrátka a dobře je uplatnit nezbytný nadhled. Ty filmy nestárnou především proto, že André Hunebelle vzal brakový námět původně naprosto vážně míněného románu o nepolapitelném zlosynovi jako parodickou nadsázku a vytvořil komediální sérii plnou bláznivých honiček a ztřeštěných gagů. Fantomas určitě nepatří mezi nějakou špičku filmové tvorby příslušného žánru, nepatřil k ní ostatně ani v době svého vzniku. To nic nemění na faktu, že mě po emocionální stránce vždycky nabudí. Série katapultovala do té doby opomíjeného Louise de Funese mezi největší hvězdy francouzské kinematografie. Producenti chtěli v komerčně úspěšné sérii pokračovat, ale Funesovy finanční nároky stouply natolik, že po třetím díle přišel konec. Nejvíc se ulevilo Jeanu Maraisovi, který si stěžoval na Funesovy hvězdné manýry. Celkový dojem s přihlédnutím k nostalgii: 90 %. (01.08.2009)

"Fantomas" je filmová adaptácia románu Pierra Souvestra a Marcela Allaina. Žiaľ do dnes som nemal možnosť dostať sa ku tejto knihe. Počul som totiž, od viacerých známych, že je to zaujímavé, napínavé čítanie. Film je ladený predovšetkým komediálne. O čo sa stará najmä cholerický policajný komisár Juve, ktorého svojim jedinečným spôsobom stvárnil francúzsky komik Louis de Funes. *** (24.06.2011)

Souhlasím s tím, že s novějšími díly kvalita fantomasovksé série narůstá. Jako výchozí bod je první film už tak dost kvalitní. Akorát narozíl od pokračování nemají hlavní hrdinové příliš ujasněné charaktery a působí dost rozpačitě. Jinak jde o velmi sympatickou klasiku, která už sice dnes nepůsobí tak jako před čtyřiceti lety, ale své kouzlo příliš neztrácí. (16.08.2007)