Křidýlko nebo stehýnko
L'Aile ou la cuisse
The Wing and the Thigh
Réžia:
Claude ZidiScenár:
Claude ZidiKamera:
Claude RenoirHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Louis de Funès, Coluche, Ann Zacharias, Julien Guiomar, Claude Gensac, Georges Chamarat, Jean Martin, Fernand Guiot, Gérard Boucaron, Antoine Marin (viac)Obsahy(2)
Dejte pozor - dnes ochutnává sám Louis de Funès! Charles Duchemin je vydavatelem slavného průvodce gastronomií a nekorunovaným králem labužníků. Proto cestuje bez přestávky a inkognito po celé zemi, aby prozkoumal francouzskou gastronomii. Charles doufá, že v jeho šlépějích se vydá i jeho syn Gérard, který sice zdědil po svém otci smysl pro chutě, ale přednost dává práci v cirkusu, kde vystupuje inkognito jako klaun. Otec však chce za každou cenu dosáhnout svého. Situaci ještě více zkomplikuje otcova nová sekretářka, která padne Gérardovi do oka ve svých soudech je Duchemin neúprosný - jídlo je přece jedna ze slavných tradic sladké Francie, a tak má i mezi restauratéry mnoho nepřátel. Tím nejzavilejším je Tricatel - majitel mnoha restaurací, zakladatel a propagátor tovární syntetické kuchyně. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (305)
Krásné barvy, dobrá konzistence, jen Funès pořád plave na hladině. Pochází ze západu, nejspíše z Francie a je již poněkud archivní, přibližně 1976, to byl velmi dobrý ročník. Jemný začátek se výborně doplňuje s lehkou zápletkou uprostřed a na konci na vaše chuťové pohárky čeká lahodná ústřicová chuť s lehkým kovovým dochucením. Film jako dobré víno. ()
"Kde tu máte toalety?" "Na konci chodby. Řiďte se podle much." Je to fakt sranda... Funés s dabingem FF naprosto geniální, jako vždy. Opět jeho šílené eskapády, převleky a... no prostě sranda. Ono nemá cenu to nějak přehnaně opěvovat, ono se to musí vidět. Jako ke konci to trošičku upadne, ale kvalitu to stejně má. ()
Film s tisícem a jedním odkazem. Film, který vnese poselství do jakékoliv doby. Film u kterého se probudím, uvolním a u kterého dokážu i vypnout - dokonce i usnout. Nesmrtelná komedie, která mi tolikrát pomohla. Vidím v něm víc, než jen obsah. Nahlížím pod povrch, zkoumám ho ze všech stran, znám ho nazpaměť…Nikdy se mi neomrzí. ()
Na svoju dobu to možno bolo pokrokové a hodilo by sa to skôr do dnešnej doby, v ktorej vám do jedál dávajú rôzne umeliny. Humor opäť svojský a dobový, je to také Funèsovské a francúzske, tu sa mi však nepáčila tá bláznivosť, ten dej, na ksichty som si už zvykol, ale na niektoré veci sa skrátka nedá zvyknúť, ak sa mi protivia, tak sa mi nebudú páčiť a ak sa opakujú vo viacerých filmoch, aj tak nemienim svoj názor skrz prilepšovanie meniť. V tomto filme ma zaujala najmä postava syna Gérarda, dokonca bola výraznejšia než samotná postava Duchemina. Túto komédiu si však musia obľúbiť kuchári, veď aký film v ktorom sa skoro všetko točilo okolo jedla dovtedy vznikol a bol až takto výrazný. Francúzska klasika. ()
O vynikajícím herectví Louis de Funèse nemůže být pochyb. Opět tu kraluje svými gesty a mimikou, byť pravda, tentokrát v umírněnějším duchu důsledkem prodělaného infarktu. Námět ohledně degustací byl fajn, převleky taktéž, ale směr, kterým se posléze komedie ubrala (cirkus pro mě trapný, továrna tomu dala korunu), už mi nešel k chuti. Hodnotím velmi slabými 4*, zvažuji dokonce 3. ()
Galéria (56)
Fotka © Films Christian Fechner
Zaujímavosti (25)
- Z jídel, která se ve filmu objeví, Louis de Funès (Charles Duchemin) nesnědl prakticky žádné. Protože byl po infarktu, měl nařízenou přísnou dietu, kterou velice zodpovědně dodržoval i během natáčení tohoto filmu. Ve scéně v italské restauraci, kde hlavní hrdinové jedí hovězí steaky Rossini, Funès ve skutečnosti snědl jenom malý kousek chleba namočený v omáčce. Naopak Coluche (Gérard Duchemin) během natáčení této scény spořádal tři tyto obrovské steaky, a poté ještě v zákulisí tři rýžové nákypy. (Michel90)
- Název průvodce "Duchemin" je inspirovaný názvem známého gastronomického průvodce "Michelin". (Ganka)
- Nápad na film vznikol už 4 roky pred výrobou, kedy v roku 1972 pozval producent Christian Fechner Louisa de Funèsa na obed, aby sa s ním stretol a navrhol mu, aby s ním produkoval film. Fechner na to spomínal: "Bol som jeho veľkým fanúšikom a jeho dialógy z filmov som poznal naspamäť. Pri tom obede som mu niektoré odrecitoval a myslím, že ho to pobavilo. Bol to ten najzdvorilejší muž a myslím, že ho veľmi potešilo, keď videl veľmi mladého producenta – mal som dvadsaťsedem alebo dvadsaťosem rokov – v plnom rozpuku ako fanúšika jeho filmov a človeka, ktorý sníval o spolupráci s ním." (Arsenal83)
Reklama