Poprask v kabaretu

Tak tohle je bohuzel fakt strasna kravina. Sice tady behaj vetsinu casu celkem hezky zensky, vetsinou skoro nahy, ale kdyz to je z celkovyho casu nakejch 70 minut, tak se to omrzi. Na tech 20 minut zbejvaj komicky sceny, bohuzel ne vsechny jsou s Louisem. Ten celej film aspon misty zachranuje, sice jeste neni tak ve forme, ale uz jen pro to, ze tu je hodne mladej, se film vyplati videt. Za Funese 2*, jinak film k nicemu. (10.01.2008)

Poprask v kabaretu obsahuje více nahoty než většina dnešních v televizi vysílaných erotických filmů. Vše zajímavé o filmu bylo touto první větou vyčerpáno, zbytek napsali kolegové. Dabing Jiřího Krampola je otravný, scénář od slibného začátku postupem času beznadějně klesá až pod samé dno (příšerná scéna s vojákem...), hlavou kroutíte nad účelností postavy instalatéra (kromě vtipné "domácí" hádky s ženou a následným svlíkacím naschválům), "proč?" se ptáte, kdykoliv Funès zakvoká. (07.03.2010)

Louis De Funés do té doby, než zazářil v "Četníkovi ze St. Tropez", hrál možná ve stovce filmů malé role. Jedním z jeho zapomenutých filmů je i "Poprask v kabaretu" a zapomenutý právem. Celé se mi to zdá hloupé a absolutně nic mi to neříká. Podprůměrná komedie, která za ta léta ukrutně zestárla a v dnešní době je nepoužitelná. Za podívanou stojí pouze k připomínce, že Louis De Funés měl taky vlasy. (10.03.2007)

Je zřejmé, jak tenhle film vznikl - úspěšný divadelní soubor se domníval, že jeho svérázná komika bude na plátně ještě působivější. Jenže k tomu by bylo třeba vymyslet vygradovaný příběh se skutečnými postavami (a později se to povedlo např. ve filmu Tonoucí se stébla chytá), ne jen pospojovat kabaretní výstupy špatně schnoucím lepidlem. Osobně mi Poprask v kabaretu ze všeho nejvíc připomíná Lipského Cirkus bude (stejnou dramaturgickou chybou) a film Monty Python v Hollywoodu (což je vlastně jen záznam divadelního pásma s několika dotáčkami). A v souvislosti s Louisem de Funés mě napadá, že je asi dobře, že jeho hvězda se rozzářila až po padesátce. V časech tohoto a podobných filmů na to evidentně nebyl připraven. Je dobře, že si ho svět zapamatoval třeba jako rtuťovitého Cruchota a ne jako křečovitého mravnostního inspektora s úlisným knírem. 30 % (02.11.2004)

Dejme tomu, že divadelní hra byla kdysi hodně úspěšná, hrála se dva roky a měla skoro 900 repríz. Ale tenhle film z ní vycházející po šedesáti letech hodně zestárnul. Zábavný jen velmi průměrně, nahotou dnes již neohromující. A Funès tady ještě zdaleka není tím typickým Funèsem, takže bylo zcela zbytečné nutit k dabingu někoho, kdo se zoufale snaží napodobit Filipovskýho. Takže ve výsledku jen pro těžce skalní fanoušky starého francouzského filmu. Což já jsem:-) (28.03.2012)