Réžia:
Robert EnricoKamera:
Étienne BeckerHudba:
François de RoubaixHrajú:
Philippe Noiret, Romy Schneider, Jean Bouise, Joachim Hansen, Karl Michael Vogler, Madeleine Ozeray, Antoine Saint-John, Marie-Blanche Vergnes (viac)Obsahy(1)
Blíží se konec války a Němci chvatně opouštějí okupovaná území jižní Francie. Městečko Montauban brzy volně vydechne, ale zatím se po ulicích ještě ozývá střelba a z poražených je cítit vztek a strach. Doktor Julien Dandieu se rozhodne poslat svou milovanou ženu a třináctiletou dceru Claru na venkov, na jejich starý zámeček, stranou od hlavního tahu německých vojsk. Když si ráno přijede pro svou rodinu, čeká ho nevyslovitelná hrůza. A Julien se rozhodne své blízké pomstít. (Levné knihy)
(viac)Videá (2)
Recenzie (231)
První setkání se Starou puškou ve vysílání ČST bylo pro mě (a jistě nejenom pro mě) nezapomenutelným zážitkem. A o spoustu let později mě pobavilo vyprávění staršího kolegy v práci, jak kdysi po projekci v kině jeho známý na Václaváku vztekle napadl skupinu západoněmeckých turistů. Ano, i dneska je film docela působivý (a zvuk plamenometu je stále zlověstný), ale samozřejmě je znát, že je mu přes čtyřicet, jeho forma zastaralá a barva filmové krve nepřirozená. Mně osobně tedy hlavně lezly krkem všechny ty sadisticky zdlouhavé flashbacky. ()
Nádherné komorní drama ověnčené různými cenami mimo jiné hlavním výkonem ale i třeba hudbou od skladatele Francoise de Roubaix. V hlavní roli s nesmiřitelným a silně vynalézavým (co se týče msty), mstitelem Philippem Noiretem který čelí sám nacistické převaze avšak touha odplaty ve stavu bezpráví a zoufalosti je silnější. Není to úplně relevantní válečný film, je tu víc kulisa než objekt zkoumání, ale dá se říct že se vlastně jedná o protiválečný film vypovídající o hrůzách fašismu (zde sice už na ústupu). Ty flashbacky mě zde zrovna nevadily (ač jich tu bylo opravdu nezvykle hodně a kolikrát tak zpomalovaly samostatný děj), právě naopak zde byly celkem na místě, protože od začátku se vlastně nedostalo na samostatný civilní a soukromý život onoho páru. Vše totiž začalo opravdu velmi rychle, a bez nějakého většího seznamování hlavních hrdinů..Romy Schneider-manželka Juliena si tu vlastně moc nezahrála tedy krom těch zmíněných flashbacků, ale jako obvykle ji to tu moc slušelo:-)) ()
Flashbacky existovaly již v sedmdesátých letech a přišla s nimi Francie! Úchvatné a zcela nečekaně velmi nadčasové. Měl jsem pocit, jako bych nesledoval pětatřicet let starý snímek, ale jen několik měsíců čerstvé francouzské drama. Vizuál je perfektní, s ozvučením jsem neměl větší problémy. Stará puška je asi více drama, než válečný film, to jen ke konci se dostane na několik nezapomenutelných "akčních partyzánských" scén a hlavní hrdina by se mohl směle měřit se Sylvesterem Stallonem anebo Ashem z Evil Dead... Líbila se mi pečlivě budovaná atmosféra: idylu šťastné rodinky v okupované Francii záhy utne šokující událost. Starý francouzský film výtečně zachycuje přeměnu charismatické hlavy rodiny ve zcela jinou osobnost, postihnutou trpkým osudem. Musím vytknout dvě výborné scény s plamenometem. ()
Válečný fenomén, který mě tak trochu minul obloukem.V první řadě se přikláním k názoru, že jedinou, ovšem zásadní vadou na kráse jsou nudné flashbacky, které narušují onu rozjetou cestu za pomstou. Dějový koncept v té době neotřelý, syrové, naturalistické scény podkreslené jednoduchým, ale geniálním hudebním motivem a výrazný Philippe Noiret. Nacistická zvěrstva znázorněná dle mě v té nejvěrohodnější podobě. Škoda plně nevyužitého potenciálu. 60% ()
Skvělý film se zvláštní tísnivou atmosférou. Naprosto mě nadchly akční scény, které jsou skvěle realisticky, syrově natočené. Snímek postupně nabírá monstrózní obrátky. Třeba tragická scéna s rodinou Philippe Noireta byla natočena tak silně a sugestivně, že jsem snad poprvé v životě cítil, že by mohla nastat chvíle, kdyby mě přestalo záležet na mém vlastním životě a šlo mě jenom o pomstu. A že právě tahle chvíle nastala i u Philippa Noireta jsem poznal v jeho očích, když uviděl co se stalo jeho děcku a ženě. Následná akce ve stylu Ramba, měla na tehdejší dobu naprosto fantasticky natočený akční scény. V kombinaci s přímo ukázkovém hereckém výkonu Philippe Noireta, nebylo pochyb, že nadešel čas pro paní pomstu. ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (15)
- Film byl ve Francii vřele divácky přijat – v celé zemi jej vidělo přes 3 miliony diváků a v Paříži téměř milion diváků. (Duoscop)
- Film se natáčel ve Francii v přístavu Biarritz, ve městě Montauban (50 km severně od Toulouse) a v Paříži. (džanik)
- Němečtí vojáci ve filmu používají „převlečáky“ v kamuflážním vzoru, který německá armáda ani jednotky SS nebo jejich spojenci v r. 1945 nepoužívali. Použitý vzor kamufláže asi nejvíce odpovídá německému povalečnému vzoru „amoeba“ pattern (amoebatarn). (jollyroger)
Reklama