Réžia:
Robert EnricoKamera:
Étienne BeckerHudba:
François de RoubaixHrajú:
Philippe Noiret, Romy Schneider, Jean Bouise, Joachim Hansen, Karl Michael Vogler, Madeleine Ozeray, Antoine Saint-John, Marie-Blanche Vergnes (viac)Obsahy(1)
Blíží se konec války a Němci chvatně opouštějí okupovaná území jižní Francie. Městečko Montauban brzy volně vydechne, ale zatím se po ulicích ještě ozývá střelba a z poražených je cítit vztek a strach. Doktor Julien Dandieu se rozhodne poslat svou milovanou ženu a třináctiletou dceru Claru na venkov, na jejich starý zámeček, stranou od hlavního tahu německých vojsk. Když si ráno přijede pro svou rodinu, čeká ho nevyslovitelná hrůza. A Julien se rozhodne své blízké pomstít. (Levné knihy)
(viac)Videá (2)
Recenzie (231)
Jedinec se postaví tlupě. Němci prohráli válku, mstili se. Mnozí si ventilovali prohranou válku divokým způsobem, zvěrstvy. Využili příležitost. A tak se jako tlupa pustili do ženy a dítěte, a zacházeli s nimi jak se jim líbilo. Lékař, neduživý, netrénovný překonal sám sebe a svou ženu a dceru pomstí. kdo by mu nepřál, aby se mu povedlo? Už si pamatuji jen idylku mezi manželi, manželskou lásku, a pak ty hrůzy, které následovali... A hlavní linii příběhu. Ale rád bych to někdy shlédl znovu a zopakoval si emoce, které svého času ve mě film vyvolal, a prožil si to se svou nynější zkušeností, a porovnal si ten rozdíl. TAK TO DĚLÁM U MNOHÝCH FILMŮ a RÁD. ()
Příběh o ztrátě a pomstě nepřináší nic nového. Já mám takové filmy rád, Noireta také, takže jsem se docela bavil, ale moc nechápu ten úspěch u odborníků. Spíše mi to přijde jako komerční film, který se snaží o umění pomocí spousty flashbacků, které mě zase dost rušily, neboť zpomalovaly výrazně děj. Film získal Césara za nejlepší film, hudbu a Philippe Noiret za hlavní roli (byl skutečně výborný). Nominován byl režisér, scénář (nechápu proč), kamera, střih, zvuk a ve vedlejší roli Francoise Jean Bouise. ()
Na tenhle film jsem byl hodně natěšený, a po zkouknutí musím teda říct, že mi není jasné, z čeho že jsou tu všichni tak nadšení. První část - ta civilnější, v podstatě až do masakru doktorovy ženy a dcery - mi přišla koukatelnější než část s pomstou. Té už se totiž věřit nedá. Doktor, který chodil před válkou čas od času střílet sojky, tu chodí po hradu a likviduje četu vycvičených vrahounů od Wehrmachtu (nebo možná od SS, už se nepamatuju). Odpustil bych to filmu ve stylu Rambo do pekla a zpět, ale ne kousku, který se tváří, že je vlastně úplně vážný. ()
Na tenhle film jsem byl vzhledem k námětu a ohlasům tady docela natěšený, ale jaksi se nezadařilo. První polovina je hrozně zdlouhavá a ve chvíli kdy dojde k té hlavní události to směřuje do jasně nalajnovanýho zakončení. Filmem je prostoupena bezvýchodnost a tíživá atmosféra, ale to jaksi nestačilo. Všechno je dost zkratkovité a nedotažené. Hlavní hrdina jede z nepřítomným výrazem celou druhou půlku. Celkově má ten film hřejivost studený mrtvý ryby. Jasně byl to záměr, ale mě to neoslnilo a vzhledem k hodnocení i zklamalo.45% ()
Klasický príbeh pomsty jedinca voči násilnému kolektívu. Tu ide o pomstu lekára proti bande nacistov po tom, čo mu vyvraždia rodinu. Šťavu tomu dodáva ústredná dvojica hrdinov - manželov v podaní Philippa Noireta a Rommy Schneiderovej. Zaujme lokácia - starý polozrúcaný vidiecky hrad. Pomstiteľ sa v jeho útrobách dokonale vyzná, čo zväčšuje jeho šance prežiť pred viacnásobnou nemeckou presilou. Poznámka: Užívateľka Una111 v komentári konštatuje, že "Nevím, proč se tu pořád dokola omílá slovo "pomsta". Ne, nemyslím, že se jedná o pomstu. Je to boj, boj na život a na smrt!". Nuž milá Una111, pomsta je to jednoducho preto, že ak by milému lekárovi náckovia nezavraždili ženu a dcéru, ani by ho nenapadlo bojovať. Áno, dá sa súhlasiť, že ide o boj na život a na smrť, ale o boj, ktorý vyhlásil lekár tým, čo ublížili jeho rodine. Nejde o boj proti celému nemeckému.národu Poznámka č. 2: Film trpí jedným z častých neduhov zobrazení II. svetovej vojny v kinematografii: Všetci nemeckí vojaci sú hajzli a grázli, všetci Francúzi partizáni, odbojári alebo nevinní civilisti. ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (15)
- Při natáčení filmu byly použity dva francouzské zámky – Château de Bonaguil v kantonu Lot-et-Garonne (většina filmu) a Châteaux de Bruniquel v kantonu Tarn-et-Garonne. Množství tajemně vyhlížejících interiérů, které je možné vidět ve filmu, však byly přesto pouze pro film vystavěné kulisy. (Duoscop)
- Odkaz na tento film najdeme v hororové krimi C'est arrivé près de chez vous (1992). (džanik)
- Julien (Philippe Noiret) má v závěru filmu na sobě americkou parku vzor M65, která v r. 1945, kdy se děj filmu odehrává, ve výzbroji americké armády nebyla. (jollyroger)
Reklama