Tři bratři
Tre fratelli
Trois frères
Three Brothers
Réžia:
Francesco RosiKamera:
Pasqualino De SantisHudba:
Piero PiccioniHrajú:
Philippe Noiret, Michele Placido, Vittorio Mezzogiorno, Andréa Ferréol, Marta Zoffoli, Simonetta Stefanelli, Charles Vanel, Accursio Di Leo (viac)Obsahy(1)
Na farmě v jižní Itálii umírá stará žena. Její manžel svolá syny: právníka Raffaela, věřícího snílka Rocca a dělníka Nicolu. Když dorazí domů, každý z nich se střetává s minulostí a sní o tom, co by se mohlo stát: Raffaele si představuje svou smrt, Rocco sní o záchraně neapolské mládeže před násilím, drogami a korupcí a Nicola si představuje, jak se miluje se svou odloučenou manželkou. Mezitím starý pán se svou vnučkou zkoumají chod farmy a společně truchlí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (28)
Francesco Rossi na pozadí príbehu troch rozdielnych bratrov podáva obraz o súčasnom (teda vtedajšom) Taliansku. Myslím, že maximálne pravdivý a otvorený. Z koľkých tunajších filmov sme sa niečo podobné dozvedeli o našich milovaných vlastiach? Mal o to vôbec niekto záujem? Ďalej mám pocit, že sa mu podarilo verne vystihnúť rôzne druhy talianskej mentality, čomu dopomohli výborní herci. ()
Ambice zalít do jantaru prchavý moment v životě jedné rodiny a s ním i kousek konkrétního období italské historie byla naplněna tak napůl. Téma je na pouhou hodinu a tři čtvrtě až moc košaté a výsledek akademičtější, než by mi bylo milé – spoustu prostoru spotřebují lyrické záběry venkovského života (půvabné, málokdy úchvatné) a faktografie se pak dohání didaktickými přednáškami maskovanými za dialogy. Koukalo se na to hezky, ale v hlavě zůstalo pramálo. ()
Nakousne se tu kdejaké palčivé téma (nejen) Itálie (nejen) osmdesátých let, ale nic se z toho ve výsledku nevyvrbí, nic se nedořekne, nikam to nevede. Jako úvodní epizoda seriálu by to fungovalo lépe, byť i takhle je to dostatečně kvalitní. Jenom je to ve výsledku vlastně o ničem, jakkoli se to snaží být takřka o všem. ()
Velmi citlivá a dobře zvládnutá filmařina. Poklona panu Rosimu. Mistr Noiret klasicky skvostný ve své herecké "malosti"... Sonda do života jedné nesourodé bratrské trojice, která k sobě nachází cesty až teprve po smrti matky.! Musím uznat, že jsem opravdu rád a se zájmem sledoval jednotlivé scény filmu o lidech a pro lidi.. ()
Typický příklad filmu, kde vysoké procentuální hodnocení dělá jen malá skupina hodnotících. Tohle opravdu není film, který by mohl lámat rekordy návštěvnosti a patří do kategorie, které říkám ušlechtilá artová nuda. Jak napsal DaViD'82: "Nakousne se tu kdejaké palčivé téma (nejen) Itálie (nejen) osmdesátých let, ale nic se z toho ve výsledku nevyvrbí, nic se nedořekne, nikam to nevede." Má to velmi ospalé tempo a žádnou gradaci. Pokud srovnám tuhle unylou záležitost s Božským od Sorrentiniho, pak ten druhý snímek představuje přímo režijní klenot, výbuch nápaditosti a případ, kdy vás scénárista nutí o zhlédnutém přemýšlet a hlavně ani na moment nenudí. Film má sice luxusní obsazení a téma, které si přímo říká o vysoké ohodnocení, ale to zpracování mě zkrátka nepřesvědčuje. Těká to od nikud nikam a za chvilku na ten film zapomenete. Hodinu a tři čtvrtě filmového rozjímání, které by se dalo natočit nepoměrně dynamičtěji a zajímavěji. Celkový dojem: 45 %. ()
Reklama