Prehnití proti prehnitým

I dvojka Prohnilých má své kouzlo, jen se mi zdáli mnohem smutnější a ne tak vtipní, jako první film. Mimo to moc mě mrzelo, že nebylo vysvětleno, jak je možné, že byli opět policajti a bez peněz, když konec jedničky směřoval úplně jinak. Přesto jsou Prohnilý proti prohnilým skvělou podívanou, která má spousto toho dobrého od svého předchůdce. (11.12.2022)

O řád slabší než Prohnilí, přesto slušná podívaná. Je to ovšem víc nuda než sranda. 65%, 10.2.2010. Znovu jsem se podíval 28.9.2014: první polovina má šťávu a navozuje také díky velmi příjemné hudbě moc pěknou atmosféru Paříže a jejího tepajícího života. Bohužel druhá část spadá do dlouhé nudy, takže když jsem chtěl nejdřív povýšit mou spokojenost na 75%, nakonec klesla na 70% a pořád 3*. (10.02.2010)

Každá dvojka chce vyriešiť problém, ako nadviazať na jedničku a pritom sa neopakovať. V tomto prípade ešte hralo proti tvorcom aj šesť uplynutých rokov. No snažili sa všetci, aj žáner pomenili, ale tá milá prekvapujúca atmosféra, ktorú ponúkala jednotka, už chýbala. V každom prípade to je film hodný zhliadnutia. (04.02.2010)

René? Už to mám! Nepatrný ústup oproti originálnímu prvnímu dílu, ale stále vynikající podívaná, o které si spousta dnešních komedií může nechat jen zdát. Opět se setkáváme s našimi známými policisty, kteří jsou stále stejně prohnilí. Tentokrát se jim však připletou do cesty dva sokové, kteří slovo KORUPCE dovedli k naprosté dokonalosti. René a Francois musí zapnout své mozkové závity na plné obrátky a vymyslet plán, který vše vrátí do starých, prohnilých kolejí. (17.11.2009)

I "pouhá" skutečná zábava má svou klasiku a svá kritéria. Potkat špičkový humorný či zábavný kus je dnes snad ještě vzácnější, než je tomu v případě tzv. vážného filmu (románu, básně, dramatu apod.). Zidiho jméno je v takovém případě první, Noiretovo, jak se ukazuje, druhou zárukou. Antiiluzívní průhled do světa pařížské soudní policie je ve své místy i nadsazené úsměvnosti ve své podstatě krutý a nesmlouvavý. Tak jako opilec umírá na cirrhózu jater, tak společnost, v níž už nefunguje ani policie, formuje sama sobě velmi obtížnou budoucnost. Gagy, nečekané, ale zjevně důkladně promyšlené dějové zvraty, doplňované přímo "seriálem" skvělých hereckých výkonů, nic nezakrývají, nepředstírají a ani jinak nezkreslují. A nadsázka, z níž rostou, neznásilňuje skutečnost; spíš ji lehce jakoby poetizuje. Vnímavý divák má po zhlédnutí PROHNILÝCH o čem přemýšlet. I dnes, i v dohledném budoucnu. (26.12.2010)