Prehnití proti prehnitým

Nikdy jsem nebyl příznivcem tzv. nastavované kaše ve filmu nebo-li volných pokračováních a tady je po čase další důvod. Původní Prohnilé z roku 1984 jsem viděl vícekrát a pořád pro mne fungují v několika vrstvách jako originální tragikomedie s krásným noirovým nádechem, sympatickou atmosférou, osobitým humorem a současně i nenuceně kritickým pohledem na zkorumpovanost a morální zkaženost policistů. Tohle téma sice pokračuje i zde a Claude Zidi se svým týmem scenáristů ho vygradoval ještě do daleko větších prohřešků hlavní policejní dvojky, než v prvním dílu, nicméně celý nádech filmu se přehoupl do prvoplánové akční komedie, u níž nuceně místy působí dokonce i ten humor a kriminální linie už nemá čím výrazněji oslovit. Druhý díl nezačíná tam, kde předchozí skončil a bohužel se nedovíme nic z toho, co uplynulo mezi šesti lety, ani jak přijali Reného v Noiretově podání zpátky na stejné místo po návratu z vězení. Postupně jsem se smířil s tím, že Prohnilí proti prohnilým mají v sobě skoro až rysy sebeparodie (jedna z posledních scén s automatickým otvíráním trezorů houpajícím se závažím od stropu mi tenhle dojem pouze potvrdila :)), nicméně další výraznější posun a hlubší důvod vzniku (mimo spolehlivé tvůrčí sázky na divácký úspěch) jsem nepostřehl. Přesto stále jde o kousek, na který se dá (jednou) podívat, ač dějově mne výrazněji neoslovil a na jindy bláznivého Zidiho to působí až mdle. Zůstal mi jen pozitivní pocit z Philippa Noireta, který podal stejně podmanivý výkon jako v "jedničce", bez ohledu na kvalitu všeho kolem, a držel filmovou zábavu pořád na jisté úrovni. 55% (18.09.2020)

O řád slabší než Prohnilí, přesto slušná podívaná. Je to ovšem víc nuda než sranda. 65%, 10.2.2010. Znovu jsem se podíval 28.9.2014: první polovina má šťávu a navozuje také díky velmi příjemné hudbě moc pěknou atmosféru Paříže a jejího tepajícího života. Bohužel druhá část spadá do dlouhé nudy, takže když jsem chtěl nejdřív povýšit mou spokojenost na 75%, nakonec klesla na 70% a pořád 3*. (10.02.2010)

Komedie, na kterou si s radostí vzpomenu, protože jsem se u ní celkem zasmál. Trošku mě mrzí, že autoři (skoro) úplně ignorovali první díl, ale jinak jako volné navázání v notě prvního dílu, který byl o poznání veselejší a také jednodušší se jedná stále o čtyřhvězdičkovou podívanou. Noirette i Lhermitte v naprosto skvělé Zidiho komedii, kterou opravdu stojí za to vidět, pokud tedy nejste zmlsáni 3D a akčními nářezy posledních let. Vše se odvíjí s klidným a příjemným tempem a příběh Vás nenechá ani moc vydechnout, protože humorem je celý film opradu prolezlý. (04.02.2010)

Slabší než první díl, pro mně tedy určitě. Sice René je stále ve své formě, stále má plnou pusu skvělých rad a přirovnání, ale celkově příběh nějak ztratil na dynamice. Celé se to tak podivně vleče, situace se stále opakují, a připadalo mi že se z toho až příliš snažili vymačkat kvalitu prvního dílu. Noiret je ovšem stejně zábavný jako v jedničce, tentokrát se více zaobíráme jeho vztahem se Simone, a žel i Françoisovým vztahem s Natašou, což možná i to bylo prvkem který mě v celém filmu spíš otravoval. Druhá parta "prohnilých" se ovšem povedla fakt hodně nesympaticky, a co mi přišlo fakt hodně povedené, byl konec. René dal celému policejnímu vedení najevo, že rozhodně nestárne. I když už schody nevyběhne tak rychle jako za mlada, myslí mu to za dva. Je to stále celkem zábavné, a najde se tam jistě spoustu povedených míst, ale pro mě to už prostě bylo ono. Tak proto jenom tři hvězdičky. (28.02.2013)

18. pařížský obvod viděný kamerou filmové trilogie o Prohnilých je i v druhém pokračování dobrou zábavou. Originalitu prvního dílu není možno očekávat, ale nádherné výhledy na Montmartre s jeho bazilikou Sacré-Cœur za doprovodu akordeonu hrajícího variace Francise Laie na šansony které zněly v uličkách bohémské romantické Paříže na přelomu 19. a 20. století kdy se Montmartre stal oblíbeným místem umělců, jsou opět stylovou kulisou pro Zidiho zručnou režii a výborné herecké výkony zejména Philippe Noireta, Thierry Lhermitta, Guye Marchanda. Ještě jednou je nutno vyzdvihnout soundtrack - Lai byl prostě genius. (13.09.2020)