Réžia:
Pablo BergerScenár:
Pablo BergerKamera:
Kiko de la RicaHudba:
Alfonso de VilallongaHrajú:
Maribel Verdú, Daniel Giménez Cacho, Ángela Molina, Macarena García, Pere Ponce, Pere Vall, Inma Cuesta, Ramón Barea, Carlos Lasarte, Jinson Añazco (viac)Obsahy(1)
Příběh je rozehrán v roce 1910, kdy je slavný matador Antonio Villalta těžce paralyzován po srážce s býkem. Jeho těhotná manželka, která tragédii sledovala, vzápětí zemře při porodu malé Carmen. Léta běží – k bezmocnému, leč stále bohatému muži se jako pijavice přisaje zlotřilá pečovatelka Encarna a stane se jeho novou manželkou. Carmen je vychovávána babičkou, ale po její smrti se musí vrátit k otci a maceše, která ji nejprve odsoudí k životu ve sklepení a po několika dalších dějových kotrmelcích i k smrti. Děvče však přežije (byť se ztrátou paměti) a je v divočině zachráněno partičkou trpaslíků, shodou okolností též zápasníků s býky. Pod jménem Sněhurka se v aréně sama proslaví, leč zákeřná macecha ještě neřekla poslední slovo. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (74)
V býčích zápasech fandím zásadně bejkům, takže jsem opravdu viděla trochu jiný příběh a nesnášela všechny lidské postavy včetně Sněhurky. Líbily se mi ty trefné vniky reality a banality na místa, kam v klasickém pohádkovém syžetu patří typicky pohádkové motivy. Nemyslím jen dominu místo zlé královny, ale taky třeba bulvární tisk místo kouzelného zrcadla. O tom, proč a jak to bylo němé, se mi moc přemýšlet nechce, ale jsem za to ráda. Obraz, pohyb a hudba stačily vrchovatě. ()
Vôbec nepatrím medzi milovníkov nemých filmov, vlastne nikdy som im akosi neprišiel na chuť (možno pre to, že obľubujem hlboké a zmyselné dialógy). Postupne však prechádzam filmy nominované na EFA (European Film Awards), a tento je medzi nimi. Snehulienka už zažila toľko variácií, že by si človek pomyslel, že už s z toho stane klišé. Ale nie! Toto ma naozaj veľmi upútalo, na čom má veľkú zásluhu najmä skvelá kamera a celkovo aj prevedenie a atmosféra, v ktorej sa to nesie. Scenár sa mi na prvé počutie zdal trochu absurdný, avšak napokon takáto zaujímavá verzia slávila u mňa nečakaný úspech. Maribel Verdú bola skvelá voľba pre rolu Snehulienky - veľmi pôvabná žena s jemnými rysmi v tvári. Aj ona sa veľkou mierou pričinila o môj nadpriemerný dojem. ()
Ačkoli si místní distributoři potrpí na pitomé podtituly, nenechte se zmást. Celý film je postaven na tom, že vypráví známý Sněhurčin příběh, jen kulisy se změnily. K melodramatické pohádce režisér zvolil vizáž kopírující styl němých filmů. Jenže koukat hodinu a tři čtvrtě na černobílou němou pohádku s mezititulky mě prostě nevydrželo bavit. Takže film sám skončil tam, co jeho hrdinka, a stal se pouhou kuriozitou. ()
Býčí zápasníci a týrání zvířat si víc než slabší průměr nezaslouží. - Svým způsobem je to zajímavé, příběh svérázný a obraz většinou i vizuálně zapůsobí. Jako hold němému filmu to vyšlo, ovšem přesto nic moc pro mě. - Sněhurka ano, jen jsem pro jiné verze tohoto známého pohádkového příběhu. - Jsem tedy na pochybách zda dát 3 hvězdy? Zlotřilá pečovatelka Encarna nemá chybu, slabošský a kvůli ochrnutí bezbranný otec k politování, Sněhurka je právem obdivovaná, konec překvapující a to nostalgické ohlédnutí za poetikou němého filmu ... No, nakonec dávám za 3 body, perou se ve mě sympatie i jisté antipatie. ()
Mám v tom bordel. Zo začiatku a pomerne dlho som mal pocit, že je to Popoluška (vdovec, macocha, upratovanie), potom sa zjavili trpaslíci a bolo to chvíľu jasné, aby sa z toho nakoniec vyklula Šípková ruženka. Ale toto je môj problém, predlohy si nepamätám a zopakujem si ich až pri čítaní malým carpantom pred spánkom. K tomuto filmu som pristupoval ako k filmu z roku 1925, čo asi aj tvorci chceli, takže nemá zmysel mu vyčítať čiernobiele charaktery a jednoduché emócie. Treba byť proste naladený na to, že pozeráte starý nemý film a ako na vás bude pôsobiť. Snehulienka našťastie skvele gradovala a na konci vyvolala silnejšie emócie a otáznik. ()
Reklama