Krvavá voľba

Tohle soudní drama mě bohužel zklamalo na plné čáře. Tommy Lee Jones i Samuel L. Jackson jsou sice velice dobří herci, ale tenhle opravdu silně podprůměrný scénář jejich výkony zachránit nedokázaly. Přitom námět měl docela slušný potenciál a až do konce jemenského masakru jsem čekal, že z něho bude i slušný film – řada klišé doplňovaná přehnaným patosem ale způsobila, že jsem se rychle začal nudit. (19.12.2004)

První co mě trochu vyděsilo bylo, že za 28 let od Vietnamu postavy Jonese a Jacksona ani trochu nezestárli. Ale co i to se může stát (i když jen zřídka). A celý ten film byl taková polévka, co by potřebovala trochu osolit, aby jsem si na ní pochutnal. Prostě na mě to bylo málo slané, ale jinak hvězdné obsazení zvládlo svou roli na jedničku. (18.02.2009)

Remeselne ok, ideologicky hnoj. Vlastne si ani neviem poriadne vybaviť krajinu (okrem Ruska a Číny), ktorá by tak urputne filmársky obhajovala výpady vlastných vojakov do cudzích štátov. A nielen obhajovala samotné akcie, ale aj ich priebeh. A tak sa dozvieme, že to beznohé dievčatko bolo nenávistnou strelkyňou, ktoré si o odfaklenie nohy koledovalo. Americkí zbrojári si mädlia ruky, diváci čosi zamrmlú o tom, že tvorca Exorcistu ešte nepatrí do starého železa. Nepatrí. Veď inak by si ho ideológovia nevybrali na túto umne nakrútenú propagandu. Z času na čas to urobí veľa z "osvedčených tvorcov". Od Top Gunu až po Zostrelenie čierneho jastraba. Všetko je stereotyp: svet sa točí dokola. A tak sa kinoosadenstvo utvrdzuje v tom, že všetci Arabi a moslimovia sú len nenávistní džihádisti, ktorým tam je potrebné raz za čas prsknúť nejakú tú bombu. (19.03.2015)

Friedkin sa (ako inak!) neserie a politická korektnosť je tu na veľmi tenkom ľade. Páčila sa mi plynulá vyváženosť medzi bojom a súdnou sieňou, pretože jedno bez druhého by nemohlo existovať. Herci boli fantastickí a boli ozdobou filmu. Po rokoch vyhrabaný Vietnamský generál bol naopak trápny (totálne umelo pôsobiaca scéna!), rovnako ako typická americká heroickosť, ale na to sa pozerám ako človek "z poza oceána". Každopádne v dnešných "bojových" časoch je tento film stále aktuálny. Kto určí rozdiel medzi vraždou a sebaobranou, kto prvý hodil kameňom? (napr. Izrael vs. Palestína,... atď atď). 3,5*/5 (21.08.2014)

Netrpím antiamerikanismem, takže se na film mohu podívat střízlivěji. Nejprve postranní poznámku o muslimech: Lidičky, nedělejte si iluze o nevinných a mírumilovných muslimech. Pacifismus a humanismus jsou těm lidem cizí právě tak, jako nám jsou vlastní. Mírnost a slušnost jsou západní vynálezy a nikdo jiný se je ještě nenaučil; umějí je jen zneužívat proti nám. Muslimové se neuvěřitelně chvástají, běžně vám do očí tvrdí absurdní lži, a vůbec nemusí jít o politiku (nejčastěji jde o ženské). Za křivé slovo vám zapálí dům, za urážku se vraždí. Západ z duše nenávidí skoro každý, mají ze Západu mindrák. Když Usáma zbořil Dvojčata, na celém Blízkém východě se oslavovalo. Když ti miloučcí mírumilovní alžírští fotbalisté (vesměs hrající za evropské kluby) dostali prémie za úspěch na MS, jako jeden muž je poslali Hamasu (to jsou ti, co střílejí rakety na Izrael). --- Tenhle film neřeší smysluplnost americké politiky na Blízkém východě. Na mušce je spíš vztah mezi politikou a vojáky, kteří nasazují krk. Tady se někomu z nějakých snad diplomatických důvodů hodilo nedokázat, že užití síly bylo oprávněné, nýbrž vycouvat, omluvit se a předhodit obětního beránka. Je to dilema, ke kterému vůbec nepotřebujeme "zločinnou" Ameriku, ani muslimy takové nebo makové. Může to potkat policajta, který přetáhne pendrekem demonstranta! (Nebo se blbec zapomene a zůstane mu příliš dlouho klečet na krku, že?) --- Film to řeší po americku, tedy dosti polopatisticky, i s tím otravným heroismem. Pouze když tyhle podružnosti přijmeme s nadhledem, vyloupne se z toho drama s náramně závažným a zapeklitým obsahem. Určitě to šlo udělat líp. (Onehdy jsem viděl jakýsi dánský film, kde to bylo prokresleno mnohem jemněji.) (28.01.2021)