Zločiny a poklesky

"Ak by Hitler vyhral vojnu, považovali by sme ho za hrdinu." Allen sa postupom veku začína zaoberať skutočne filozofickými otázkami, ktoré už tu boli v komentároch spomenuté, tak ich netreba opakovať. Niekomu to vôbec nemusí sadnúť, pretože to nie je tak vtipné ako pominulé roky, niekto je nadšený práve kvôli tomuto posunu. Mne je to jedno, mňa proste baví pozerať dobré filmy, ktoré obsahujú témy na zamyslenie a je úplne jedno, kto ich točí. (26.05.2012)

Pro mě bezpodmínečně nejlepší Woody. Já toho člověka zkrátka nechápu, opět natočil vynikající filozofický film s morálním poselství, ale tak poutavý a plný jeho pověstného humoru, že jsem se nemohl odpoutat od obrazovky dokud film neskončí. K hereckým výkonů nemohu říct ani popel, všichni zahráli báječně (hlavně Martin Landau a velmi se mi líbil Alan Alda :). Co se týče Woodyho, tak ten opět zvládl vše na jedničku, perfektní scénář, režie a svým hereckým projevem se taktéž určitě neztratil. Vřele doporučuji...... (02.10.2008)

Bachova a Schubertova hudba provází tento film Woodyho Allena, který se snaží diváka zaujmout dějem rozděleným do dvou souběžných částí, které se propojí až těsně před koncem filmu. Skvělá kamera Svena Nykvistema už jen doplňuje klasická Allenova snaha o podkreslení příběhu svou oblíbenou jazzovou hudbou, tentokrát okořeněnou o již zmíněné dva hudební velikány. (10.01.2015)

Wow. Včera jsem si myslela, že mě Woody už ničím nemůže překvapit, když jsem viděla tolik jeho filmů, pak mě zase dostal svou originalitou. A dneska? Dostal mě opět. Tentokrát svým vyprávěním, které bylo nečekaně vážné. Jsem zvyklá na jeho humor, ironii, teď na mě vybafne takovým vážným filmem. Ale to vůbec není na škodu, jen ukazuje, jaký je všestranný umělec, jaký má talent, protože i tak zádumčivý příběh u něj rozhodně funguje. Ba co víc, je to příjemná změna. Herci hrají skvěle, Mia Farrow taky mluví tišeji a vážněji, což jedině vítám, protože někdy mi její pisklavý hlas vadí. A Landaua jsem neznala, tady na mě však udělal dojem. (17.06.2013)

O tom, kterak se prohřešky mění na velké hříchy. Snad nikdy jsem neviděl tak skličující a jízlivou satiru podanou tak nenuceným způsobem. Woody se tváří, jako by se nechumelilo, a mezi vtípky pašuje myšlenky těžké jako olovo. Vše krásně dobarveno kamerou Svena Nykvista, kterého Allen ukradl svému mistrovi, Ingmarovi. "Naposledy jsem byl v ženský při prohlídce Sochy Svobody". (10.05.2011)