Antonioni su Antonioni
Obsahy(1)
Střihový dokumentární film režiséra Carlo di Carla, vytvořený ze záznamů vystoupení Michelangela Antonioniho při různých příležitostech, kde hovoří o svém životě, názorech na film, o svých snímcích i dalších plánech. (MFF Karlovy Vary)
Recenzie (5)
[47. MFF KV] Dokument sestříhaný z celé řady rozhovorů Antonioniho pro televizi, vystoupení na filmových festivalech nebo záznamů z Talk show. Nechybí ani pár záběrů do zákulisí natáčení slavných děl. Krom několika děkovných řečí při přejímání filmových cen, poznáváme Antonioniho filosofujícího a snícího. Dozvídáme se o jeho postoji k víře, moderním filmovým trendům, technologickému a vědeckému pokroku. Zajímavá je i pasáž, kdy vysvětluje, proč je žena lepším zrcadlem společnosti než muž nebo moment, kdy popisuje počáteční odmítavý postoj k jeho filmům. Z celého sestřihu, který je poskládaný z několika dekád mistrova života, je cítit obrovský nadhled, skromnost a životní zkušenost člověka, který ve svém díle nikdy nepodlehl komerčním tlakům a dokázal posunout kinematografii o mílový kus dopředu. ()
Najzaujímavejšie sú na dokumente samozrejme Antonioniho názory, odpovede na otázky novinárov, alebo záznamy z predávaní cien a jeho reč. Dozvieme sa tak napríklad, že sám seba nepovažoval za intelektuála (aspoň tak tvrdil), že filmy musia byť predovšetkým krásne, nemusia byť nutne pre diváka, či kritikov. Na otázku, či verí v Boha (v talianskej televízii je možné všetko) odpovedal diplomaticky, čiže sa to nedozvieme. Ale skôr asi nie. Prvý film, čo točil hlavou, bolo myslím Zatmenie, tie predtým že vraj točil žalúdkom. Čo to znamená, netuším. Každopádne režisér pôsobí skromne, rozhodne nie namyslene a bol sympatickejší, ako napríklad Pasolini. ()
47th KVIFF 2012 - TRIBUTE TO MICHELANGELO ANTONIONI - Pocta Michelangelovi Antonionimu (Antonioni su Antonioni / ANTONIONI TO ANTONIONI / Antonioni o Antonionim) ()
Výborná pocta, „nepřístupný“ režisér se otevírá... Krásný důkaz podceňované skutečnosti, že o filmu není nutné mluvit školometsky (ale ani výhradně jalově/bez úcty), aby se trefilo jádro věci. Antonioni popisuje sebe a svou práci naprosto přirozeně, zdánlivě paradoxně jsou nejpřesvědčivější rozhovory s lidmi, kteří nemají znalosti nadupaného teoretika. Oproti slabému dokumentu s nesmyslným názvem Antonioni očima Antonioniho (kde zpovídající ze sebe souká každou otázku aspoň minutu a hned podsouvá vlastní interpretaci) obsahuje tento střihový materiál množství záběrů televizních show s očividně neobeznámenými moderátory. Ukazuje se, že prostá otázka na víru vede k lepší reakci tvůrce než sáhodlouhý rozbor míčku ve Zvětšenině. Antonioni (věřím, že unaven podsouvanými významy) je rázem příjemný vyprávěč se smyslem pro humor a optimistický vhled do situace. Jednotlivé segmenty z interview jsou vkusně sestříhány a doplněny archivními záběry s festivalů. Bonmot o nesdělitelnosti, pasáž o tichu a silný závěr přináší magický účinek, nehledě na to, že vzešly z jakési bulvární talk show. P.S. - obávám se, že kdyby měl Antonioni možnost si přečíst všechny analýzy svých filmů, tak by se sám divil, co to vlastně natočil.... (MFF KV 2012) ()
IFFKV 2012 ()
Galéria (2)
Fotka © 47. MFF Karlovy Vary
Reklama