Posledný výkrik

Nejsem si úplně jist, zda propagace fimu založená na Ivetě Bartošové, když je ve filmu 5min, hraje otřesně a ještě jí předabovala Vrbická není tak trochu klamání spotřebitele, ale co už. Problém ale nastává, když divákovi přijde, že snad všechny postavy byly předabované, protože nemůže uvěřit že to co slyší je originální dabing. Film také vrhá na českou policii velmi kladné světlo, jelikož je jediná na světě, která dokáže za ani ne minutu zjistit, odkud kdo volal na pevnou linku! A také ví, jaké má číslo mobilní telefon volajícího z pevné linky. Naprosto úžasné a mám v českou policii mnohem větší důvěru! Hrozivý vrah má jednu velkou výhodu. A to, že jeho oběti jsou ještě blbější než on sám, jelikož se do oběti nedokáže trefit, i když jí napadne zezadu a když už se po vysilující honičce do oběti konečně trefí, tak do toho samého místa pro jistotu ještě bodne několikrát. To asi aby zanechal v tom místě větší ďuznu. Vrah je také tak šikovný, že po vysilujícím závěrečném vysvětlování proč a co zjistí, že v té pistolce už nemá náboje. A prostě nedokáže uškrtit mladou holku, které stačí ho kousnout do ruky a on, i přes to že má rukavice, jí pustí. Divák v tu chvíly má co dělat aby smíchy nespadl i z té sedačky. Musím také podotknout hrozně, ale HROZNĚ napínavou (a kurevsky dlouhou) noční honičku ve škole, kde vrah dotvrdí svou naprostou neschopnost a kde se z čista jasna ve 4 hodiny ráno objeví jak detektiv Singler (kterému prý dal echo kolega), ale i Erik (taková karikatura, kterou hrál nějaký herec). Wow! Tolik šoků jsem jen těžko pobíral. Předtím jsem totiž dostal ťafku v podobě Štěpána Turka v cukrárně. A že umí parádně nandat kopeček zmrzliny! Jen škoda, že nezazněl jeho megahit Stávka Dýdžejů. Nicméně nejvíce to zabil nadraný Miro Šmajda se svým "Haló. Haló. Je tam někdo? Ty vole...". To je prostě k nezaplacení a za tu zábavu tu jednu hvězdičku dát prostě musím! :) (17.04.2013)

Edwoodovský přístup k detailům, šťavnaté neherectví Mira Šmajdy, postavy, objevující se v uzamčených objektech zřejmě zásluhou Rumburakova zvonečku, logo stavební společnosti na dveřích policejní služebny, české maloměsto, v němž je střední škola vybavena bazénem, koncertním sálem, posilovnou a saunou, a další a další detaily, které dělají z Kučerova opusu jeden z nejsilnějších filmových zážitků roku. Turkish Star Wars a Lady Terminator málem pokořeny :) (08.08.2012)

Debilnost tohohle projektu se dá krásně ilustrovat na zvolené hudbě. Ten rádoby děsivý motiv, ozývající se snad co dvě minuty, je dejme tomu ještě v pořádku. Ve zbytku stopáže Kučera ukázal, že nemá absolutně žádný cit a soudnost. Pustit k pátrání po vrahovi barokní kánon, hodící se spíš k nějaké milostné scéně, by mohlo vyznít jako cynická parodie, ale tomu by musela předcházet pečlivě vypointovaný děj a předen připravená atmosféra. Takhle bohužel. Závěrečná písnička, vypůjčená zřejmě z nějaké letní komedie o zamilovaných středoškolácích, už je úplně mimo. Film jsem si pustil kvůli Petře Horváthové, kterou jsem týden předtím viděl v hospodě v jakési televizní soutěži. Nebýt jejího výstupu v mokrém tričku, který považuji za nepřiznaný vrchol filmu, tak by šlo o plýtvání časem. Protože jak ona, tak všichni ostatní zahráli jako tragická kopyta. (12.06.2014)

Jednoho sychravého, ponurého večera si bratři Kačerovi koupili digitální kameru a spáchali Poslední výstřik, vedle kterého vám bude Bastardí trilogie pana Magnuska připadat jako Pán prstenů. Negramotný scénárista, slepý kameraman, jednoruký střihač a hluchoněmý dirigent spojili své síly, umy a talenty a mě nezbylo, než tleskat nad hlavou, když konečně přišly závěrečné titulky. A to se ještě dá čekat, že se Kačerovci zase brzy rozhodnou šířit radost. Hlavní motivací, proč si toto dílo vychutnat, pro mě samozřejmě byla přítomnost paní Ivety. Jako ve snách jsem několik měsíců brouzdal po internetech, až se mi konečně podařilo dosáhnout očekávaného cíle a film podloudně a nezákonně získat. Chvíli jsem byl vzhledem k hnusné kvalitě obrázků rozzlobený, že jsem v návalu stařecké demence stáhl nějaký zasraný kinorip, ale nebyl to kinorip. Nicméně z uměleckého výronu slavné pěnice musel být rozčarovaný i hrábě Martucci, který chtěl jistě při té úvodní pětiminutovce onanovat a vzpomínat na dny a noci plné nepřetržitého, nespoutaného sexu. (05.05.2013)