Na love

Friedkinova Modrá ústřice, z které vám zmrzne úsměv na rtech.. Ohledně věrohodnosti zobrazení newyorkských gay klubů 70.let nemohu sloužit, poněvadž jsem je nenavštěvoval, ovšem díky dokonalé hudební i zvukové složce (kdo by řekl, jak účinně působí tření koženého materiálu..!) a zneklidňujícímu feelingu můžu zaručit, že vám bude atmosféra dusivě přitláčet prsty na hrdlo a zdánlivě mnohoznačný konec dopřeje extázi v oblíbené disciplíně D.Carradina asfyxii (erotická praktika škrcení). Pacino byl pro role rozervanců stvořen a v ponurém Cruising předvádí svůj další nezapomenutelný koncert muže, nastupujícího do výtahu za Harry Angelem.. (09.12.2009)

Mrazivý, nechutný a vzhledem k tématu dost kontroverzní film, který byl výzvou pro Pacina a je výzvou pro diváka. Sonda do homosexuálního podsvětí v podobě nepříliš originální kriminálky, kterých jsou tucty, avšak formální stránka představuje toto dílo v daleko lepším světle, než se může zdát. Neonové záblesky spolu s velmi temnými exteriéry dodávají filmu neobyčejně tísnivou atmosféru a působivý hororový nádech, což bych (co se týče kvality) porovnal snad jedině s tímto kouskem. Divák má rovněž možnost sledovat měnící se charakter hlavní postavy (Al samozřejmě ohromující). Závěr ač není nejjasnější, má své opodstatnění...řekl bych. Pěkně teplý, ale zajímavý snímek.75% (04.12.2012)

Málokterý herec má na svém kontě takové množství památných rolí a nezapomenutelných výkonů jako právě Al Pacino. Poldů hrál dost, jeho Steve se ovšem vzadu rozhodně nedrží. Kapitán sboru (ano, Edelson) mu totiž nabídne možnost infiltrovat se do světa gayů a pokusit se odhalit sériového vraha. Záběrů z homosexuální scény se teda William Friedkin na danou dobu nebál, jenže napotřetí nebo napočtvrté už to trochu leze krkem. Opakuje se totiž osa Pacino postávající opodál – Pacino sedící na baru – a všude okolo „odvážné“ scény s metalovo-rockovým pozadím. Zneklidňující atmosféru nicméně Friedkin umí a znovu zarputilý Pacino jen potvrzuje, že měl oslnivý (v té době už měl několik oscarových nominací) „počátek“ kariéry. (21.03.2024)

Temná krimi, suverénně se opírající o skvělou atmosféru dekadence na jedné straně a očekávaně bezchybný herecký výkon Al Pacina na straně druhé. Těch naturalistických záběrů z gay klubů bylo na mě chvílemi trochu moc a konec bych v tomto případě rozhodně uvítal spíše srozumitelnější. 60%. Přítomnost mé oblíbené Karen Allen je potěšující :-). (08.02.2021)

Jedna z těch kriminálek, které se dnes už bohužel netočí (Fincherův Zodiac se aspoň trochu blíží). A tahle je ještě specifičtější. Odvážné scény z gay klubů, atmosféru dotváří depresivně rockové hudební pozadí - jak písničkové (pořád jsem přemýšlel, odkud znám song It´s so easy až jsem nakonec zjistil, že ho použil QT v Death Proof), tak "orchestrální" - jde spíš o atonální zvuky a ruchy, než melodie. Definitivně jsem si potvrdil, že skladatel Jack Nitzsche ( i on byl přizván k Death Proof, že by náhoda?) je mistr navozování zneklidňující atmosféry (Schraderův Hardcore např.) pomocí de skládá hudbu Jack Nitzsche, tam je o hutnou atmosféru postaráno. Film s nepopsatelným feelingem, na své si rozhodně přijdou příznivci kultu těla (hodně tělesná záležitost, navíc díky bohu s nevyholenými hrudníky, oldschool jak má být) a policajtských uniforem. (16.02.2008)