Dôstojník a špión

Nikam nespěchající starosvětsky natočený snímek podle skutečných událostí o Dreyfusově aféře z předválečné Francie, kdy byl díky všudypřítomnému antisemitismu neprávem obviněn z velezrady člen francouzské armády židovského původu - Alfréd Dreyfus. Roman Polanski je zkušený režisér a zde to krásně demonstruje. Je to výborně natočené a přesně obsazené dobové drama s nádhernými kostými. Je evidentní, že je to téma, které je Polanskému bezesporu blízké (byť je dosti podobné Zločinu v Polné). Jen je škoda, že je to místy až moc sterilní a odtažité. Také tomu tak úplně nesvědčí nelineární vyprávění. Prostě takový Motýlek v Paříži. Jde vidět, že “demokracie” měla a stálé má své mouchy, proto je třeba mít tyto příběhy neustálé na paměti. Bohužel se příběhu nedaří dostatečně se zarýt pod kůži, přestože na to potenciál jednoznačně má, proto jen 7/10. (22.01.2021)

Člověk musí (chtít) překousnout to počáteční rozvláčné tempo vyprávění - druhá půlka už pak graduje pěkně. Je to spíš film pro ty, co o Dreyfusově aféře neví nic bližšího (popřípadě vůbec nic), ale to nepovažuju za nedostatek. Přeci jen nejde o událost, která by se filmového zpracování dočkávala každý rok znovu. Přitom je ale natolik zajímavá a nadčasová, že by si to vlastně zasloužila. Polanski opět nezklamal, byť tenhle titul se nepochybně zařadí mezi ty snáze přehlédnutelné, co se jeho pestré filmografie týče... 70 % (09.08.2020)

Ve chvílích, kdy se podplukovník Picquart snaží přesvědčit své nadřízené o Dreyfusově nevině, může divák jen bezmocně skřípat zuby. Totéž platí i o sekvencích ze soudní síně a u ukázkách, kam až snaha o prosazení spravedlnosti hlavního hrdinu dovedla. Nicméně pokud jde o samotné vyšetřování či chvíle z Picquartova osobního života, tak film trochu ztrácí a taktéž bych ocenil více prostoru pro Dreyfuse a jeho rodinu. Na to, že právě Dreyfus je styčným bodem celého filmu, je ho tu na můj vkus strašně málo. Každopádně slušná práce a člověku ten tupý antisemitismus, se kterým se ostatně setkáváme i dnes, prostě nejde na rozum. 75% (17.05.2020)

Waw! Rozbeh síce taký vlažný a trochu človek tápal, kto hrá v tom celom akú rolu, ale napokon musím uznať, že to bolo nad moje očakávania. Dreyfusova aféra spôsobila vo Francúzsku poriadne vášne a z prvotne "nevinnej" degradácie vznikol škandál obrovských rozmerov. Niektoré pasáže síce trochu zaváňali lyrizmom, ale celkový efekt sa mi skutočne veľmi páčil. Vynikajúca výprava, kostýmy a celkovo atmosféra konca 19.storočia. Trochu mi v tom celom chýbal aj ten pohľad na druhú stranu planéty, ako sa s touto situáciu vyrovnáva samotný Alfred na Diabolskom ostrove. Mohla by to byť zaujímavá dvojexpozícia :) Každopádne, veľmi solídne! (28.04.2020)

Tento škandál rozdělil francouzskou veřejnost na konci devatenáctého století na dva tábory a to zejména díky mědiím, které v té době představovali zejména novináři a všeobecně tisk. V dnešní době už tisková média vystřídali ani néé tak televize ani internet, ale takzvaná chytrá elektronika a zejména chytré telefony a mnoho dalších chytrých věcí. On už ten název napovídá, že je to pro chytré lidi, ale opak je pravdou. Jelikož tyto produkty byli vymyšleny pro hloupé spoluobčany a zejména pro to, aby neměli svůj názor a aby je tyto produkty nabádaly jak mají přemýšlet a co mají v dané situaci dělat. Stačí se podívat, když jedete městskou hromadnou dopravou, kolik lidí čumí do té své zázračné plastové bedýnky a hltají tam většinou nepotřebné věci. S tímto snímkem to souvisí tak, že v každé době existovali média anebo instituce, kteří lidem říkali, co je správné a co je špatné. Nejdřív to byla církev, poté nastoupili tištěná média a dneska je v tom takovej galimatyáš, že už člověk ani nepozná, co je novinářská kachna a co není novinářská kachna. Jde taky o to, že nějací exoti si třeba bez navigace GPS nejsou schopni ani nakoupit. Při této aféře se Francie rozdělila na podporovatelé intelektuálů jako byl Émile Zola a další významní umělci té doby a odpůrce a antisemity, které podporovala tehdejší vláda. Prostý lid byl vyburcován za pomocí tištěných médií k antisemitským útokům na židovské obchody k takzvaným pogromům ze kterých si vzal inspiraci i pozdější velitel fricků Adolf Hitler. Samozřejmě existuje řada konspiračních teorií o této události, která připomíná případ žida Hilsnera na našem území, ale pravdu se asi nikdy nedozvíme a tak nám musí stačit tato oficiální pohádková verze o dobru a zlu, kde samozřejmě dobro zvítězí. Roman Polanski, kterého nemusím jako člověka, kterej se v sedmdesátých letech přiznal k prcačkářský aféře s nezletilou dívkou je sice prase, ale točit filmy to on umí. Dokázal přiblížit divákovi atmosféru Francie na konci devatenáctého století a taktéž výběr herců byl solidní. Samozřejmě zde nezapomněl obsadit do jedné z hlavních rolí svojí dvorní princeznu a manželku Emmanuelle Seigner na které se už také podepsal zub času a je tam taková strhaná a nezáživná. Také mi zde chybělo více toho antisemitismu, který při této aféře otřásal celou Paříží. Ale celkově to bylo dobře natočeno a pro ty, co tento případ neznali se určitě něco nového přiučili. Za mě dávám něco přes 70%. (27.07.2021)