Hedwig a Mizerný palec

Nevšedně krásný hudební film /pár prvků muzikálu tam sice bylo, ale nazývat to muzikál bych si úplně netroufl/, který se po skončení jevil o to krásnější, protože krom neuměle procítěného příběhu přináší i něco málo pravdy o hledání obnažené identity každého z nás. I když, pro mě bylo přecijen nejvýraznějším motivem filmu /opět/ hledání, tentokrát té //druhé poloviny//. Líbila se mi na něm otevřenost podání, pro které nebylo nic zapovězené, vizuální stránka - barevná, expresivní, kýčovitá - pokud má ten výraz i pozitivní význam, pak se pro nic nehodí tak moc, jako pro tento film, dobré animované sekvence, které napovídají inspiraci v Pink Floyd: The Wall, další nevšední a dnes už nepochybně kultovní ne-úplně muzikál, výkony herců snad nemohly být lepší a jako jedna z nejdůležitějších /dost možná nejdůležitější/ složka hudebního filmu neselhala ani jeho hudební stránka a vychutnal jsem si snad každé představení, i přesto, že tenhle styl není můj šálek horký čokolády :)) (03.11.2006)

Jelikož jsem člověk, který má rád krapet netradiční filmy, kterému jsou filmoví transvestité povětšinou sympatičtí (jen si vzpomeňte na Frankieho-N-Furtera :-]) a rockovou hudbu má rád, tento film se mi skutečně líbil. Není revoluční ani mě nenaplnil nadšením, neboť nejde o komedii, ale spíše drama s černějším humorem. Ovšem režisér v hlavní roli je dokonalý, určité scény mají své skryté kouzlo a především ta filozofie snímku (lidé byli původně spojení, až Diovy blesky je rozdělili vejpůl a od té doby hledáme své skutečné polovičky) je skutečně krásná. (03.11.2006)

I když Mitchellovy filmy nikdy nebudu cíleně vyhledávat, u jeho prvotiny jsem ho chvílemi dokonce obdivoval. Na rozdíl od do sebe zahleděného a samoúčelně otevřeného Shortbusu se dá postavám porozumět a Hedwig je dokonce velmi sympatickým charakterem, který díky úžasným textům svých písní velmi lehce hledá cestu k divákovi. Jako celek film ale i přes příjemný feeling stále zůstává příliš bizarním cosi, které je daleko mimo můj šálek čaje. (13.09.2007)

Necháte-li film uležet a popřemýšlíte si o něm, můžete dojít ke zjištění, že je to opravdu pecka! :) Ne, vážně si myslím, že je to možná nedoceněný film, stejně tak jako Mitchell. Proč on se nedal i na hereckou dráhu, vždyt jako Hedwika je absolutně božskej, ta jeho/její ležérnost v mluvě je fascinující. A ta hudba! Od vypalovaček o narostlém "angry inch" až po zamilované serenády, opravdu jsem nenašel jedinou, která by se mi nelíbila. Rovnováha zde funguje perfektně, jak po technické stránce, tak i příběhové. (22.02.2010)

Hedwig a Angry Inch se právem chlubí kultovním statusem, jakým disponuje třeba Rocky Horror Picture Show. Což rozhodně není málo. Nádherná muzikálová jízda doplněná skvostnými animovanými sekvenci a naprosto božími výkony samotného Johna Camerona Mitchella a Michaela Pitta. Snímek za svých patnáct let nijak nezestárl a na plátně mu to stále sluší. (10.11.2016)