Réžia:
Miroslav MomčilovičScenár:
Miroslav MomčilovičKamera:
Miladin ČolakovičHrajú:
Emir Hadžihafizbegovič, Radoslav Milenkovič, Nataša Ninkovič, Nikola Djuričko, Nikola Kojo, Mirjana Karanovič, Miloš Samolov, Branislav Trifunovič (viac)Obsahy(1)
Osamělý hudební skladatel spáchá ve svém bytě sebevraždu. Výstřel z pistole zalarmuje obyvatele okolních bytů. Jako první do bytu dorazí soused Aca, který se coby svědek události rozhodne vyčkat příjezdu policie. Ochránci veřejného pořádku však vzhledem k dopravní zácpě stále nepřijíždí. Sousedé si tak čekání krátí, jak to jde, a v bytě se postupně vystřídá celá řada nejrůzněji v „případu“ zaangažovaných postav, z jejichž chování režisér nenápadně skládá mozaiku balkánské mentality i lidských charakterů obecně. Veškeré dění v pokoji je divákům zprostředkováno webkamerou, již skladatel před svou smrtí umístil na stativ a namířil doprostřed pokoje. Originální nízkorozpočtový snímek, vynikající trefnými dialogy, je celý natočen v jednom záběru. Režisér zvolenou metodu komentuje slovy: „Natáčel jsem příběh v jednom záběru, abych vytvořil hyperrealistický obraz doby a místa, v němž žiji.“ (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (26)
Experimentální film, který zachycuje, jak si hudební skladatel Nikola Kojo vezme život, natočí to na webkameru, která pak celou dobu zůstane zapnutá. Sledování těch postaviček vstupujících do skladatelova bytu jsem vnímal jako oslavu barvité a neskutečně složité balkánské duše. Dobrá práce, bratři, jen tak dál! 80% ()
Smrtí nic nekončí. Sousedi vás dál budou pomlouvat, prolezou vám celý byt, sní pizzu, kterou jste si objednali... Miroslav Momcilović přichází s jednozáběrovou tragikomedií komentující s jistou dávkou cynismu, a především s neskutečnou upřímností, společnost, pro kterou není nic překážkou. Nakonec - i sebevražda je pouhou společenskou událostí, vzrušivým elementem v životě lidí, kteří nemají co na práci, možností, jak si popovídat o zemřelém sousedovi bez skrupulí, jak vytvořit plastickou fiktivní osobnost, kterou zemřelý mohl a nemusel být, jak poukázat na všechny odvrácené tváře lidí a vykreslit bez servítek a s netypickým humorem znuděnou, chladnou, sobeckou a chamtivou společnost věčně lačnící po senzaci. ()
Originálne natočená a skvele vygradovaná smutno-smiešna sonda do mentality a zvykov ľudí na Balkáne. Je jasné, že na plátne je vidieť naozaj silný koncentrát ľudského sebectva, predstieraného záujmu a sileného zármutku, avšak napriek tomu si dovolím tvrdiť, že tento snímok nie je príliš odtrhnutý od reality. Počas celého sledovania som sa skvele bavil a herci, ktorý pracovali ako keby v divadelných podmienkach, boli skvelí. Úžasná bola najmä mozaika osobností a ich vyrovnávanie sa zo smrťou, postupný vývin a zlom, ktorý nastal pri objavení kamery. Pre mňa ide o veľmi príjemné prekvapenie, ktoré ma potešilo okrem myšlienky aj originálnym spracovaním. 85 % IFF Bratislava 2012 ()
Jedinečná bezstřihová forma (absolutně bezstřihová, ne jako falešná nenarušená kontinuita v Birdmanovi) snímaná po celou stopáž jednou, statickou kamerou. Sonda do duše balkánců, která by ale určitě s drobnými úpravami fungovala na jakoukoli národnostní mentalitu. Ale hlavně skvělá komedie plná černého humoru, na kterou bych do divadla určitě rád zašel. ()
-4* i po deseti letech skoro neznámá absurdní komedie ze srbských končin, která stojí za pozornost nejen kvůli své originalitě. Sice je hodně minimalistická, řekl bych až komorní a nedivil bych se, kdyby její předobraz byl v divadelní hře, natož kdyby šlo částečně o improvizaci na jeden zátah. Přesto mi to nedá doporučit dál, zejména těm co mají rádi černý humor. Jen je mi líto, že tam můj oblíbený Nikola Kojo neměl větší prostor ;-) [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] - motto na závěr: lidová zábava ad absurdum ()
Galéria (14)
Fotka © 47. MFF Karlovy Vary
Reklama