Nočný vlak do Lisabonu

Neskutocna hovadzina. Vo Svajci zijeme 15 rokov a toto presne popisuje kdejakeho svajciarika. Uspesny zbytocny preedukovany imbecil, s privela peniazmi a primalo ducha, sa na stare kolena rozhodne "zacat zit" - mina peniaze za cestovanie za fatamorganou, hlada zmysel prineskoro a tesi sa, ako mu to ide, zmenit honbu za peniazmi, ich minanim za koniny. Filozofuje velice ucene a uplne fatalne je vykolajeny, nevie odkial kam ide a nepomoze mu v chapani reality ani to, ze vypada jak knizny cerv a ma plnu rit titulov. Uvahy typu "keby Kristus zomrel gilotinou, klanali by sme sa gilotine", s jemne pobavenym vyrazom na ksichte, proste velky intelektual ale realne hovado - to je argument typu, ze keby sa ludia bozkavali ritami, tak si budu ruzovat ritny otvor a nie pery; velice vtipne. Dopozerali sme to len preto, ze sme cakali dake rozuzlenie toho sajrajtu, ale uplne zbytocne. Zostalo to presne take, ako to zacalo: ODPAD! (24.05.2014)

Tak si položme otázku, proč se to vůbec jmenuje Noční vlak do Lisabonu? Čekal bych, že hlavní události budou právě ve vlaku. Ale ono ne, odehrává se to (byť v krásném) Lisabonu a vůbec to není o vlaku. Nezapomeňme na to, že hlavní hrdina ve Španělsku nasedá do rozjetého moderního vlaku, který má otevřené všechny dveře - tím nám ukazují porušení veškerých bezpečnostních předpisů :). A ani neznám člověka, kterému by hráblo na tolik, že by po pomoci dámě zanedbal svůj soukromý a pracovní život a vydal se pátrat po "něčem" do cizí země. (26.03.2017)

Scenáristicky i režijně špatně uchopený film. Pokud nám tvůrci chtěli říct něco o odboji proti Salazarovi, chtělo to jiné intro. Pokud začnou tajemným setkáním profesora s tajuplnou dívkou a podivnou knihou, chce to daleko silnější motivace a něčím vzbudit zájem publika. Film se prostě tak nějak odtáčí, ale na plátně se vlastně nic neděje. Myšlenky, které takto podané zní strašně plytce. Revolucionář, jehož osud je mi popravdě ukradený. Profesor, o němž a jeho životě, snech a cílech vím houbeles. Tajemné ženy. Camea velkých herců. A to vše jen pro historku v historce, kdy ani jedna z nich nezaujme, není vedena nijak dramaticky, a dokonce ani kamera nedokáže vytvořit jakoukoliv náladu, poetiku nebo nostalgii, protože ostatně ani sám režisér netuší, jestli točí melodrama nebo milostný příběh se záhadou. (24.03.2014)

Proti knížce ve filmu chybí tři postavy: Amadeova manželka, druhá sestra a přítel, s nímž se seznámil v nočním vlaku do Lisabonu a u kterého bydlel. Některé motivy byly přidané: dramatické převezení Estefanie přes hranice a hlavně identita mladé ženy, kterou na začátku potkal Gregorius na mostě. Ale vůbec nebyly ke škodě, naopak. Konec konců v té podobě, jak je román napsaný- se sáhodlouhými úryvky z Amadeovy filosofické knihy, dopisy otci a otci Amadeovi atd. - by to bylo prakticky nezfilmovatelné. Mimořádné dílo, i díky Ironsovi. A vůbec nevadilo, že nebyl plešatý jako Gregorius v knize :) (07.10.2016)

Nachtzug nach Lissabon nemá chybu (jedine snáď, že nemá skoro nič spoločné s knihou, čo sa dá úplne jednoducho ignorovať, postačí ju napríklad neprečítať😃). Je plný mäkkosti, upradený akousi pavučinou nevšednej každodennosti, ktorá sa mení pod dojmami z hľadania niečoho jedinečného, nachádzania minulosti odrážajúcej sa v nás samých vlečených len zvláštnymi dojmami vnútorného hlasu. Excelentne civilná psychológia. Zároveň je to však jednou z jeho diváckych aj trhových nevýhod. Ďaľšou je samozrejme pomalý, zdanlivo sa až vlečúci dej. Ten však nemôže byť iný. Je priamo prepojený z ideou námetu. Bille Augustovi sa proste podarilo natočiť film, ktorý nespadá pod estetické kritériá dneška a nepodáva tak to, čo je v súčastnosti od pomalých filmov akosi už očakávané. Teda priestor pre scény, ktoré dynamickejšie posúvajú dej. Pripomína trochu ostatné dva filmy Terence Malicka. Len trochu viac nohami na zemi. Oplatí sa vidieť. Jeremy Irons je tu absolútne excelentný. Martina Gedeck genauso. (26.07.2014)