Henrik

Snadno zapomenutelná tragikomedie. Nechápu, jak tento nedotažený a nezvládnutý film mohl vyhrát Křišťálový glóbus v roce 2012 na MMF v Karlových Varech. Základní myšlenka, tedy sonda do života nejistého a ve všech možných sociálních rolích tápajícího pětatřicátníka, skrývajícího svoji nejistotu za infantilitu a ironii, nebyla špatná. Žádná hlubší psychologická studie, jak anoncuje festivalový text k filmu, se však bohužel nekoná. Vidíme pouze náznaky něčeho takového. Pouze ty vnější projevy trapného chování postavy. Suma sumárum: průměrné, snadno zapomenutelné. (14.10.2014)

Křehce pozitivní severská krize o nejistém skorotřicátníku jménem Henrik, jeho přítelkyni a obrovské nejistotě z toho, co je čeká. S tou má problémy hlavně hlavní hrdina, jež čím dál silněji vplouvá do vod nervozity a rostoucí agrese, hledá sebemenší únik od reality a hlavně skutečných pocitů. Henrik Rafaelsen si roli neskutečně užívá a jeho výkon, podpořený naopak chladně klidnou Janne Haarseth, dodává spolu s originálně hořce vyhroceným scénářem příběhu na opravdovosti a roztomile milé atmosféře, která k diváku doplouvá v poseldních minutách. Jen málokterý národ se dokáže poprat s happy endem bez trapných úsměvů a šťastných slziček právě tak bravurně jako Norové. (30.06.2012)

V každém z nás je občas asi kousek střihnutého Henrika. Já v tom také někdy lítám, ale jakmile to jde přes čáru, pak jdou žerty stranou a místo srandy je to trapas. Snad to ten kluk zakoulí tím správným směrem. Herce pro tuhle roli vybrali bezvadně, protože já bych ho za chvíli měla také plné zuby a soundtrack hned v úvodu je bezvadný. Nicméně je to film na jedno použití, což je škoda, ale jsem ráda, že jsem na něj náhodou narazila. (27.08.2017)

Henrik je priemerný hňup, ktorému v podstate nič nechýba, má fajn frajerku, krásny domček, robotu a žije si svoj bezproblémový nórsky životný štandart. preto má prirodzene dostatok času na pocit, že už to nie je taká sranda ako kedysi a že nikam nepatrí, či čo. film je dôsledne vyskladaný z tých najbanálnejších situácií v širokej škále trápnosti a bezvýznamnosti. štyri hviezdy za detailné vypracovanie pocitu "všednosti". p.s. užívateľ sochoking má pravdu, nožík zmizol. :) (25.08.2013)

Filmy o třicátnících neschopných dospět se začínají etablovat téměř jako svébytná kategorie. Po Studu, Young Adult, Černém koni, a dalších se tohoto námětu chopili i Norové. A jako každý z uvedených snímků, i Henrik má svůj osobitý přístup. Skandinávská kinematografie, proslulá svou střízlivě depresivní atmosférou, slibovala že tohle bude zdaleka nejtemnější příběh. Ale opak je pravdou. Martin Lund i přes občasné mrazivé momenty natočit vcelku milé drama, sem tam říznuté laskavou komedií. Pochopitelně perfektně ladící a uvěřitelné, jak už je to na Severu zvykem. Konfrontace Henrikova bezstarostného, skoro studentského života s partou kamarádů, a všedních dní s jeho, sice kdysi rozpustilou přítelkyní, nyní ovšem čím dál víc ustaranou, a toužící po opoře a rodinných jistotách je skutečně působivá. A teďka si nejsem jistý, ale řekl bych že za velkou část dojmu vděčí režisér i skvěle zvolené hudbě. (25.06.2013)