Temné nebo

Spíš než o horor se jedná o regulérní drama/sci-fi, v němž rodinu na klidném předměstí začne navštěvovat záhadná bytost z jiný planety. Bohužel pro diváka se film namísto atmosféry soustředí hlavně na osobní problémy každého jejího člena (tady je obzvlášť zbytečná kapitola se starším synkem a jeho první láskou) a napětí se vkrade zpočátku jen do dětskýho pokoje a následně do závěrečné, poněkud haluzoidní desetiminutovky. A to je trochu málo. Předchozí Stewartovy počiny sice byly magořiny, ale magořiny zábavný. (06.04.2013)

Po dlouhé době komorní příběh plný neviditelných mimozemšťanů. Tenhle snímek se mi zrovna trefil do noty a drama vyděšené rodiny, jejiž dům se stal terčem útoků nepřátelské formy života, mi způsobovalo dobrých šedesát minut příjemného mrazení. Za nejpůsobivější považuji noční návštěvy. Zjistil jsem, že mě solidně odbourají duchařiny, ale neviditelní emzáci, procházející zdmi, se mnou dovedou taky zamávat. Bohužel se to ke konci zvrhne v docela slušnou pitomost a vše budované se zkazí. Takže i chápu všechny ty, co se to snaží podhodnotit. Temné nebe má fantastickou hudbu. Tvůrci s ní, i se zvuky pracují skvěle. Výsledek je opravdu hutný a tu čtvrtou hvězdu si to zkrátka zaslouží. Zjistil jsem, že tu "husinu" mám především pravě kvůli napětí gradovanému hudbou. Nejskvělejší na tom všem je však citát hned v úvodu: "Jsou dvě možnosti. Buď jsme ve vesmíru sami, nebo nejsme. Obě jsou stejně děsivé." A ano, tak to je. Arthur C. Clarke je očividně i skvělý šprýmař. Závěrem jen dodám jména lidí, kteří se na filmu podíleli. Nepřijde vám na tom něco divného? Goyo, Kadan, Kutsugeras, Gvozdas, Bishara, Higinbotham, Volturno-brill, Kavanaugh-Jones, Okin, Blum. Ano, jsou mezi námi a trapně se maskují už dlouho. (23.05.2014)

Asi to není na úplný počet hvězdiček, ale dnes udělám výjimku. Už je to totiž docela dlouho, kdy jsem naposled viděl horor zabývající se tímto námětem. Přece jenom poslední 2-3 roky jsme zaplavováni hlavně duchařinama, paranormálními jevy a found footage. Tento horůrek mě proto svojí atmosférou a propracovanou technickou stránkou dokázal zaujmout a myslím si, že i po herecké stránce mu v podstatě není co vytknout. Jsem zvědavý, jak se časem bude vyvíjet zdejší hodnocení, na IMDB se ustálilo na 6.2, takže byl bych rád, kdyby u nás pod 6.5 neklesl. Je to rozhodně jeden z těch hororů, na které se člověk podívá rád i vícekrát, což se o většině současných hororů nedá říct. (17.04.2013)

VAROVÁNÍ: komentář obsahuje implantáty S P O I L E R Ů mimozemského původu! Jo jo, tyhlecty únosy... To vždycky začíná slibně. Nejdřív jsem se tetelil blahem, krásně se bál i lekal. A u spousty rámečků, ze kterých zmizely fotky, mě opravdu pořádně zamrazilo. Všechno v cajku až do zjevení prvního E.T. V té chvíli si bohužel scénárista uprostřed noci odskočil na cígo na balkon, tam ho čapli emzáci a na své lodi na něm provedli pár vědeckých pokusů, včetně lobotomie. Zbytek scénáře podle toho taky vypadal. Maminka spatřila v dětském pokojíčku zrůdu, ale manžel jí převědčil, ať z toho nedělá zbytečně drama. To, že jejich synáček prochází zamčenými dveřmi jako duch, aniž by spustil alarm odbyli v duchu: ty děti, ty děti... Pak už to nebavilo ani jako komedie. Slintající vlčák (jasná vzteklina) byl dobrý nápad, ale zapad. A ani nerafnul některého ploskolebce do jeho latexové prdele (a pak zmizel z příběhu - asi skončil u emzáků v papiňáku :-). A ti emzáci taky nebyli zrovna Einsteinové. Asi zapomněli na to, že umí procházet zamčenými dveřmi a místo toho pracně vytáčeli vruty z bednění (a tím vytáčeli i mě). "Možná jsme ve vesmíru úplně sami a možná ne. Obě možnosti jsou stejně hrozné." Ale ještě hroznější je představa, že někde na druhém konci Mléčné dráhy právě teď nějaký zelený debil natáčí podobnou (původně slibnou) ptákovinu o nás lidech, plnou nelogičností. Takže: jedna hvězda za tu působivou první část filmu a další dvě hvězdy za „Byla jsi zlobivá holka!“ a za tu první pusu. Už jen kvůli téhle boží scénce nakonec přece jen nelituji peněz za lístek do kina.  P.S. Do vás vložené implantáty se nepižlají doma! S tím se chodí k obvoďákovi ;-) (18.04.2013)

Dark Skies patří mezi ty "menší", méně hvězdné snímky, které nepotřebují vysoký rozpočet, slavného režiséra, ani ohromující vizuální triky, aby zaujaly. Snímek má sice podle některých spoustu logických děr, kterých já jsem si však vůbec nevšimla. A pokud ano, tak mi přišly natolik zanedbatelné, že jsem na ně v dalším ději stejně rychle pozapomněla. Dark Skies má zdařile budovanou atmosféru, kde se ze zdánlivě "nevinně" vzhlížejícího fórku stane pravidelný teror všech členů rodiny. Při několika scénách mě opravdu hodně mrazilo (hromadný nálet ptáků na dům). A Joseph Bishara mě zase děsil svou originální hudbou. Kurňa, kde se ten chlápek celou dobu schovával?:) Závěr snímku si nechává otevřená vrátka pro případné pokračování, kterému bych se vůbec nebránila. (12.03.2014)