Reklama

Reklama

Plachý samotář Simon (Jesse Eisenberg) se protlouká životem v lhostejném světě. V práci ho přehlížejí, jeho matka jím pohrdá, žena jeho snů Hannah (Mia Wasikowska) ho ignoruje. Nic z toho se mu nedaří změnit. Jeho život se převrátí naruby až ve chvíli, kdy mu přibude nový kolega v práci. James je fyzicky Simonovým dvojníkem, po psychické stránce však jeho protikladem. Je sebevědomý, charismatický a umí to se ženami. K Simonově hrůze začíná James pomalu přebírat kontrolu nad jeho životem. V hravé adaptaci novely F. M. Dostojevského mísí režisér Richard Ayoade (Jmenuji se Oliver Tate) humor a osobitou estetiku s kafkovskou atmosférou. (Aerofilms)

(viac)

Videá (10)

Trailer 4

Recenzie (172)

mohamedsfinger 

všetky recenzie používateľa

Všechny věci, které Richard Ayoade točí, mě hodně baví a mám pocit, že je s každým dílem lepší. V tomto případě už jde o téměř bezchybné dílo. Po celou dobu jsem si užíval to bezčasí a nervozní atmosféru, která Dostojevskému překvapivě sedí. Navíc ta nádherná kamera a hra se světlem a stíny, to si člověk nemůže neužít. Herci taky všichni výborní, ale i tak Jesse Eisenberg zvládne vyčnívat. K dokonalosti mi tady chybí už jen o trochu více režisérské osobitosti, ale ty inspirace už tady nějak výrazně neční, což naznačuje, že příště se můžeme potkat pod pěti hvězdami. ()

POMO 

všetky recenzie používateľa

Schizofrenická vývrtka, ktorá je síce zrozumiteľná, ale vďaka preštylizovanému surealizmu odmeraná, nejde sa na ňu napojiť a užiť si ju. Zaujímavá forma s pochmúrnym noirovským prostredím, kvalitní herci, ale nulový obsah. Dajte prednosť Lost Highway, ktorý je menej zrozumiteľný, ale pohltí vás a nepustí. ()

Reklama

dresi 

všetky recenzie používateľa

Letošní rok je na filmy s dvojníky poměrně bohatý. Porovnání s Enemy se rozhodně vyhnout nedá. Minimálně základní zápletka je velmi podobná, kdy je hlavní postava vystavena skrz dvojníka svým snům a představám. Ayoade se ale pohybuje mimo časoprostor, ve světě, který připomíná zvrhlou diktaturu. Lidé jsou zde pouze data. Vlastně by se oba filmy daly vyložit stejně, přičemž The Double je v některých aspektech doslovnější, stylovější, atmosférou ještě zoufalejší a jako celek, typicky britsky, černohumorný. ()

Madsbender 

všetky recenzie používateľa

Tiesnivá japonská tieňohra syntetického filmového výrazu v kulisách komunistickej dystopie podivného bezčasia, kde hrá klubový jazz, Kafka rozprestiera havranie krídla a pojedá malých červíkov v ľudských hlavách. Som, bol som, budem? Tí múdrejší ohýbanie filmového času a priestoru rýchlo prekuknú a pristúpia na pravidlá hry, ktorá, impozantne umocnená atypickým užívaním tradičných filmových technológií (spomeňme čokoľvek - kamera, strihová skladba, hudba a zvukové efekty, nasvietenie, pozadie, triky), triumfálne predstavuje osobitú kategóriu zábavy. Štýlové divadlo života v chladných priestoroch nekonečných radov kancelárií, bufetov a panelákov, kde sa empatia zhlukuje v detailoch tvárí vystupujúcich zo šerosvitu. Tu niekto obedoval Lyncha, ale udržal sa na vlastnej koľaji._____Ostatne, film sa začína záberom z vlaku, ktorý ho vopred definuje - na Simona, ktorého vidíme sedieť na sedadle skrz priesvitné sklo, dopadajú cez okienko lúče svetla, v ktorých akoby sa takmer strácal, keď pred ním zastane postava. A neskôr Simon hovorí: „Lebo ja viem, aké to je cítiť sa stratený, osamelý a neviditeľný.“. A my i bez toho, aby sme videli jej tvár, tušíme, kto bola postava, ktorá zastala vo vlaku pred Simonom a povedala: „Sedíte na mojom mieste.“_____Hypnos a Morfeus, bohovia sveta, ktorý nebol. 85% ()

salalala 

všetky recenzie používateľa

Snímek zřejmě vzbudí dost protichůdné reakce a tak to má v tomto případě asi být. Ono totiž adaptovat klasickou (a navíc ruskou) literaturu je v dnešní době hodně nevděčné. Myslím, že Ayoade to pojal hodně svérázně a z mého pohledu nejlépe, jak mohl. Atmosféra je správně hutná a depresivní a vůbec nevadí, že připomíná Kafku, Orwella, případně Gilliama, protože Ayoade si z nich bere to nejlepší a funkčně to skládá dohromady. Zpočátku rozehrává hodně zajímavou hru, která se Dostojevského novelou inspiruje jen volně, což v tomto případě překvapivě nevadí. Je zajímavé sledovat, jak skvěle Ayoade pracuje s motivem zrcadla, který je klíčový i pro předlohu. Sázka na Eisenberga se mu vyplatila, protože oba charaktery odlišil naprosto bravurně a bez zaváhání a nemá problém přejít okamžitě z jednoho do druhého. Ostatní, ač vynikající, jsou tu víceméně do počtu, ale dotvářejí celkovou atmosféru. Je pravda, že s přibývajícimi minutami se Ayoade začíná uchylovat k přílišné doslovnosti a jako by nevěděl, jak to celé zakončit. Nakonec to udělá uspokojivě, i když ne úplně jistě a možná mohl v tomto případě zůstat věrný předloze. Nicméně myslím, že Dvojník je zdařilým převedením nadčasového tématu do současnosti a svým přístupem se snaží zachovat kouzlo i atmosféru Dostojevského novely, což se po většinu času daří. 70% ()

Galéria (23)

Zaujímavosti (3)

  • Snímek měl premiéru na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (Kmotr76)
  • Již v roce 1996 mělo proběhnout filmové zpracování Dvojníka v hlavní roli s Johnem Travoltou pod taktovkou Romana Polanskiho. První klapka měla padnout v Paříži, nicméně pár dní před začátkem filmování Travolta od projektu odstoupil. Důvodem byla hádka mezi ním a režisérem ohledně údajných změn ve scénáři. Z filmu sešlo úplně krátce poté. (Mrs.Blue)

Súvisiace novinky

Startuje 21. ročník Dnů evropského filmu

Startuje 21. ročník Dnů evropského filmu

04.04.2014

Letošní Dny evropského filmu opět přináší více než 50 snímků z celé Evropy, tematicky rozdělených do sekcí, některých tradičních, některých zcela nových, speciálně sestavených pro aktuální ročník s… (viac)

Reklama

Reklama