Dvanásť rozhnevaných mužov

Jeden z nejvěrnějších remaků. William Friedkin natočil v podstatě stejný film, jako byl originál, jen s jinými herci a s pár drobnými změnami (porotci tmavé pleti, současnost). Děj snímku se originální verze drží jako klíště a i dialogy jsou vesměs stejné. Je to jako na divadle, kdy jeden večer hraje v dané hře jedna herecká parta a další večer se vystřídá s jinou. A právě co se týká herecké sestavy, tak ta včerejší (tím myslím tu z originálu) vítězí. Pokud jde o děj a atmosféru, tak to jsou si oba filmy prakticky rovni, ale verze z roku 1957 má herecké obsazení i výkony jednoznačně lepší (největší botou této verze je Edward James Olmos, ten vypadá jako stoprocentní Mexikánec, emigranta z východní Evropy jsem mu nevěřil ani na vteřinu). Tím nechci říct, že by zdejší herecké obsazení bylo špatné, to ne, ale na originál prostě nikdo z nich nestačil, a proto má tento film o hvězdičku méně. (02.08.2009)

Hodně působivé drama, které stojí na dvanácti mužích a scénáři, odhalující další a další důvodné pochybnosti v jednom, na první pohled docela jasném, soudním případu. Pravda, již po několika minutách jsem tušil jak to dopadne, ale to kouzlo filmu je někde jinde. Je to především v hlavních postavách, jejichž zprvu přesvědčené názory dostávají postupně větší a větší váhu pochybností, a to jak k tomu dochází je dobře atmosfericky gradováno až k samému konci. Plný počet nedám jen ze dvou důvodů: 1) Ty postupně vyvracející úvahy jsou podávány hrozně na oko a až s neuvěřitelnou přesností s okolním děním v místnosti. 2) Herecky je toto drama na vysoké úrovni, ale o to snadněji lze pak poznat těch pár jmen, které výkonnostně nestačí například takovému Lemmonovi či Scottovi. Celkově se mi to však hodně líbilo, i když verze z roku 1957 je při porovnání o něco lepší. 80% (05.02.2010)

George C. Scott a Jack Lemmon se zdatně vyrovnávají originálním hercům (v případě srovnání Lemmona s Fondou se jedná vlastně o zázrak), ovšem zbytek je ještě průhlednější než v původním filmu a souhlasím s názory, že Hispánec v roli Východoevropana je prostě nepřesvědčivý, nejvíce tím utrpěl monolog o svobodě, který Jiří Voskovec zvládl v původní verzi na jedničku s hvězdičkou. Nevím, jestli to bylo jen barvou, ale přijde mi, že napětí, které bylo jednou z hlavních devíz Lumetovy verze, je pryč. Jako samostatný film to není špatné a za normálních okolností bych dal tři hvězdičky, ovšem s ohledem na původní snímek musím trochu ubrat (a svůj názor k předloze, kterou jsem hodnotil průměrně, nejspíš po repríze přehodnotím). (25.05.2010)

Podařené zpracování geniální předlohy. Na originál to i přes veškerou snahu nemá a Michalkovovi inovativnosti to také nedosahuje, i když snaha o aktuálnější pojetí se tomu upřít rozhodně nedá (nejvíc je to znát na osobě porotce číslo deset). Nebýt dvou zmíněných filmů šel bych na plný počet, ale takhle to nejde, ale i tak se jedná o více než kvalitní televizní produkci. 85% (22.06.2013)

Remake tak jednoznačného snímku ako je Lumetov originál sa v televíznom spracovaní stal pre Friedkina výzvou, ktorú využil. Kvalitou nadviazal na úspechy svojich skorších diel. Dokonca ma prekvapilo, že aj napriek dvom desiatkam minút dlhšiemu priebehu ma film vôbec nenudil, herecké výkony boli veľmi precízne a atmosféra v tej izbe by sa dala miestami doslova krájať. 80%. (29.03.2010)