Dvanásť rozhnevaných mužov

Vůbec to není špatný film, ale není mi jasné, proč byl vůbec natočen, když už ho skvělým způsobem natočil Sidney Lumet. Že by snad bylo třeba aktualizovat, být politicky korektní a přidat do poroty černochy...pardon, Afroameričany? Kdo ví. Podle mě bylo tento film zbytečné točit. Ale aspoň že nevznikl nějaký paskvil jako v případě Psycha. (29.09.2007)

Je celkem záhul se podívat na tento remake jen doslova pár minut po zhlédnutí originálu, když oba jsou si tolik podobné, ale dal jsem to a dokázal zůstat nezaujatý tím, že už jsem tento příběh vlastně „jednou“ viděl. Televizní kousek si zachoval důstojnou tvář a nedopadl vůbec špatně. Ba naopak. Velmi solidní herecké obsazení, slušná tvůrčí práce i kamera – já si nemůžu stěžovat. Ostuda se nekonala, spíš bych oba filmy hodnotil skoro totožně. Originálu bych dal takových 80% - remake dostane 70% a ztráta času to určitě nebyla. (02.02.2022)

V podstatě úplně stejný film jako originál z roku 1957. Ať už dialogy, jednotlivými scénami i jejich posloupností. Každopádně i tak tady určitě platí, že aby to bylo adekvátně napsáno, zpracováno a zručně zrežírováno, tak to nemohl točit kdejakej manták a Friedkin určitě schopným režisérem je. Pak je ovšem třeba položit si i otázku jaký smysl má podruhé dělat to samé, byť rovněž slušně natočené. Lemmon se snaží co to dá, ale Fondu nepřekonal. Takže celkem podařený remake, ale tu 1* je třeba oproti originálu srazit.65% (15.12.2015)

Čtyřicet let uplynulo od doby, kdy se tehdy dvaapadesátiletý Henry Fonda navlékl do bílého obleku a v jedné dusné místnosti v patře soudní budovy předvedl jeden z nejznámějších hereckých výkonů v dějinách filmu. Henryho Fondu vystřídal tehdy o generaci starší Jack Lemmon, hlavním protihráčem se mu stal jeho vrstevník George C. Scott (aka Jeho Zelenost Generál Patton) a Jiřího Voskovce v roli zdvořilého imigranta odkudsi ze střední či východní Evropy vystřídal Edward James Olmos - který má kupodivu stále být z východní Evropy:) Samozřejmě je tu více známých jmen, ale to už není tak důležité, pánové Stahl, Petersen, Gandolfini a Cronyn prominou. Důležitější je, že se režisér Friedkin, tehdy rovněž takřka se sedmi křížky na hřbetě, rozhodl oživit obraz, a tím nemyslím jen pohyblivou kameru;) Řeč je hlavně o afroamerických účastnících, z nichž jeden hraje velmi výraznou roli rasistického porotce - vymlasknout takhle všem na odiv černého rasistu, to je kus novátorství, ať se vám to líbí nebo ne. Zajímavé je, že tomu "džentlmenovi" v obleku ten jeho svatý hněv na špinavé feťácké Mexikány věříte (a je vám z něj zle jako z každého jiného nácka). Podezřívám Williama Friedkina, že svým castingovým rozhodnutím chtěl ukázat, že doba hodně pokročila, a především posílit tu vnitřní rovinu Dvanácti Rozhněvaných Mužů - tu, ve které se nastavuje zrcadlo naší "objektivitě" a "nezaujatosti", manipulovatelnosti, ale i odpovědnosti za naše rozhodnutí. Rozhodně se mu to povedlo, bohužel film jako celek je jen důstojným remakem, který kvalit originálu nedosahuje. Dokonce bych řekl, že Michalkovova verze je také lepší, ale to je kromě její originality dáno i velkoplátnovou výpravou. Na televizní film dost slušné, ale "objektivně" prostě nemůžu dát osmdesát. Výsledek je 70%. (06.07.2009)

Kdyby neexistoval původní film, pak by to bylo aspoň za 4*, ale takhle? Co je v tom filmu nového, kromě toho, že je tam víc černochů a je to barevné? Jaká je invence režiséra/scénáristy nebo kohokoliv dalšího? V podstatě slovo od slova je to kopie. Takže absolutně nevím, za co bych měl dávat víc hvězdiček. Herecké výkony byly slušné, ale v původním filmu byl každý u stolu věrohodnější a zajímavější. Nechápu důvod vzniku tohoto filmu. (03.09.2009)