Dvanásť rozhnevaných mužov

Na to že sa jedná o televízny film, sa podarilo tvorcom pozbierať veľmi solídne herecké obsadenie na čele s Jackom Lemmonom. Trochu mi len liezol na nervy G.S. Scott s jeho neustálym "so whats that supposed to mean" attitude. Najviac u mňa zabodoval Michaelti Williamson (Bubba z Forresta Gumpa) v úlohe rasistického černocha, ktorý po výbornej miniroli v Black Dynamite, opať potvrdil veľký herecký talent. K tomuto filmu som sa vlastne dostal cez neho a je škoda, že sa mu nepodarilo poriadne preraziť a hrá väčšinou len vedľajšie úlohy v menších filmoch. Určite by si to zaslúžil. K filmu celkovo; Klasika je samozrejme naj, o tom žádná. No tak ako ruská verzia z roku 2007, aj táto o 10 rokov staršia, majú svoje nesporné kvality, a zaslúžia si poctivých 80%. Som zvedavý, či v roku 2017 príde konečne ázijský, poprípade africký remake. (03.11.2011)

Jediný důvod proč nehodnotím plným počtem je fakt, že jsem viděl dřívě původní verzi s Henry Fondou, která je naprosto odrovnávající podívanou a tohle už nedokázalo vtáhnout na 100%. Přitom tohle není v podstatě o nic horší, jenom už není čím překvapit, což je logické když jde o remake. Rozestup mezi shlédnutím téhle verze s původní je dva roky, takže jsem si nepamatoval přesné dění, ale v průběhu jsem si na všechno vzpomínal a byl to opět celkem silný zážitek, ale už ne tak silný a napínavý jako při původní verzi. Věřím, že kdo tohle viděl dřív než originál, tak dává bez myšlení plný počet. Navíc zde se jedná jen o TV film, takže to mohlo dopadnou opravdu velice špatně. Naštěstí pan řežisér si látku pohlídal, oslovil skvělé herce s Jackem Lemmonem v čele, kteří budují konkurence hodnou atmosféru svému předchůdci. Jako zklamání nebo laciný odvar tohle považovat opravdu nelze. Jako skvělý remake ano. (09.02.2012)

Menší dilema nad výslednou volbou v mém hodnocení. Protože Lumetovu adaptaci z roku 1957 dobře znám. Je pěkné, že si režisér Friedkin ještě našel po 20ti letech od svého majstrštyku Mzda strachu (1977), provázejícího bohužel těžký osud a obrovský kasovní propad, látku k dalšímu výbornému dramatu. Jen tápám, zda skutečně muselo jít zrovna o notoricky známou divadelní hru, slavnou již i díky notoricky známému staršímu filmu. Proč Friedkin nezapátral třeba po nějakém méně známém kusu se soudní tematikou či nezpracovaném soudním případu... Ať už je to jakkoliv, jde o po všech stránkách kvalitně odvedený kousek, plně reprezentující sílu a potenciál televizních dramatických inscenací. Herecké výkony (zejména Jack Lemmon verzus George C. Scott coby protichůdně stojící porotci) a silný scénář zde vytvářejí i v minimálním rozpočtu maximální zážitek. Napínavý, mrazivý i fascinující to pohled do dění zákulisí soudního procesu, nejednoznačného zločinu i lidského jednání a psychiky v závažné situaci. Kamera zabírá dění převažně v jedné místnosti poměrně dynamicky, a celkové pojetí mi přijde snad i o něco civilnější, než u Lumeta. Fakt, že se tu v mírně aktualizovaném pojetí objevují postavy rozdílné nejen charakterem, ale již i rasou nebo věrovyznáním, nemusí být jen nutnost politické korektnosti, klidně i drobnou přidanou hodnotou. Nadčasovost a poselství tohoto snímku ke mne spolehlivě dolehly. Já hlasuju nevinný – pokud jde o odsouzeného chlapce v příběhu, rovněž tak pokud jde o tento snímek, který zde někdo v komentáři označil za plagiát. 90% (Filmová výzva 2019: Snorlax) (21.09.2019)

Tenhle remake má jednu slabinu - nijak se neliší od svého 40 let starého předchůdce. Snad byl použit i totožný scénář se stejnými dialogy, přibyly barvy, jiné herecké obsazení, obsahující také afroameričany... jinak nulový přínos pro kinematografii - nic není výrazně lepší ani horší oproti původní verzi, zkrátka mi ten film přijde dobře udělaný, leč naprosto zbytečný. 75% (31.07.2009)

Hodně působivé drama, které stojí na dvanácti mužích a scénáři, odhalující další a další důvodné pochybnosti v jednom, na první pohled docela jasném, soudním případu. Pravda, již po několika minutách jsem tušil jak to dopadne, ale to kouzlo filmu je někde jinde. Je to především v hlavních postavách, jejichž zprvu přesvědčené názory dostávají postupně větší a větší váhu pochybností, a to jak k tomu dochází je dobře atmosfericky gradováno až k samému konci. Plný počet nedám jen ze dvou důvodů: 1) Ty postupně vyvracející úvahy jsou podávány hrozně na oko a až s neuvěřitelnou přesností s okolním děním v místnosti. 2) Herecky je toto drama na vysoké úrovni, ale o to snadněji lze pak poznat těch pár jmen, které výkonnostně nestačí například takovému Lemmonovi či Scottovi. Celkově se mi to však hodně líbilo, i když verze z roku 1957 je při porovnání o něco lepší. 80% (05.02.2010)