Prísť o rozum

Spoilery: Podle popisu jsem čekala trošku něco jiného, on Mounir byl na svém adoptivním taťkovi závislý hlavně materiálně, než citově řekla bych. André byl odporný citový vyděrač, ale alespoň pomáhal s dětmi a staral se. Mounir udělal své ženě čtyři děti, o které se nestaral, když byl problém odjel raději pryč a nechal jí samotnou, i když věděl, že je absolutně vyčerpaná a když se vrátil, seřval jí a děti, že se ani nemůže v klidu podívat na gauči na fotbal. Totální sobec, který ji ještě vrazil facku, když vyčerpáním usnula. Celá tato situace spěla k tragédii a z mého pohledu z ní viním jednoznačně Mounira, který věděl že je jeho žena nemocná a potřebuje se léčit (viděla to i jeho matka na letišti) a stejně jí nechal doma samotnou se čtyřmi malými dětmi. (05.02.2019)

Spise nez "Prijit o rozum" bych nazev po smyslu prekladal jako "Ztratit smysl". A je to hodne silne a hodne ostre. Je v tom mozne spatrovat metaforu blahosklonneho pristupu k imigrantum (jsme na vas hodni a tak se chovejte jak chceme my), ale i brilantni studii "laskave" manipulace, ktera vytvari past. A na to jeden nemusi byt cizi doktor a staci se rozhlednout kolik takovych rodicu po svete beha. Zaroven je to natocene tak, ze to odstupem evokuje Hanekeho filmy. Jenze narozdil od jeho rodinnych spekulaci tohle nepotrebuje ani falesne napeti, ani skrznaskrz vykonstruovanou umelou zapletku. Tahle totiz funguje realisticky sama a ani zaver neni prilis pritazeny za vlasy. Nejlepsi Lafosseho film zatim. (22.03.2013)

Postupný rozklad vztahů v rodině a zejména rozpad osobnosti matky, která pod tíhou vděku a starosti o děti ztrácí sebeúctu i sebevědomí. Nenápadně, krok za krokem, avšak o to působivěji vede Joachim Lafosse diváka až k šokujícímu rozuzlení příběhu. Nenabízí jasná vysvětlení, jen ukazuje klíčové životní křižovatky a rozhodnutí, která vedla k temnému konci. Výborné herecké výkony všech tří hlavních představitelů dělají z filmu zajímavý zážitek. Slabší čtyři hvězdy. (30.06.2012)

Je to film o tom, že když neposloucháte vlastní srdce a nevnímáte signály, které vám život dává, může vše skončit tragicky. Ač je konec velmi nešťastný, což předznamenává začátek (i když nelze moc zprvu tušit jak), trochu jsem ho v průběhu očekával a při pohledu na vývoj v příběhu se ani neni čemu divit, protože to hlavní postavy nechaly zajít příliš daleko a přitom měli spoustu možností vše změnit. Můžou si za něj sami. Každopádně je to především podobenství na lidské vztahy a silné psychologické drama, které vás v závěru asi bude pěkně šokovat. (30.09.2013)

Stažená, upocená atmosféra, která graduje s každou minutou a neúprosně míří do nikam, ve spojení s nesympatičností většiny postav a trochu těžkou uvěřitelností jejich chování, však podmanivě viří krev většiny diváků. Svůj podíl viny má každý a divák také většinu postav nenávidí. Už dlouhou dobu jsem neodcházel z kina tak plný emocí jako z tohoto filmu. (08.07.2012)