Blízko od seba

Je až neuveriteľné, aké veci si dokážu ľudia povedať do očí a koľko hnevu a zahorknutosti v sebe môžu ukrývať a čo príde keď sa to rozhodnú dať najavo. Film vyslovene o postavách a musím povedať, že to aj funguje nakoľko sa tu dostali veľmi dobrí herci do jednotlivých rolí. A nemyslím len Streep a Roberts ale aj všetci ostatní boli podľa mňa správne zvolení. Večera, pri ktorej sa Meryl Streep rozhodne povedať pravdu je dosť hustá scénka a vo filme ich je ešte pár, ktoré určite človek nezabudne. Zaujímavý film, dobré spracovanie a som rád, že som ho videl. Hodnotenie B+ (06.01.2016)

Divadelní gala představení na filmovém plátně, kde září každý aktér a každý dialog. Přestože Meryl Streep ve své vrcholné formě pouští smrtící hlášky i grimasy jak na běžícím pásu, nejsilnějším magnetem je tady Julia Roberts. "Eat the fish, bitch!" Nepamatuju, že by nějaké drama takhle provětralo mojí bránici. (01.03.2014)

Vcelku depresivní psychologické drama,naštěstí jsem vůči depresi imunní,takže jsem nemusel nic rozdýchávat,na druhou stranu je pravda,že vůči Julii Roberts imunní nejsem,ta mě svým bolestínským výrazem dokáže otrávit kdykoliv a povedlo se jí to i teď.Příběh je už klasický,rodina se schází na pohřbu a odehrají se záležitosti,které málokoho potěší,to už většina z nás zná z vlastních rodinných sešlostí,takže tím,co mě potěšilo,byly jen herecké výkony Meryl Streep a Chrise Coopera,jinak mám radši film Světlušky v zahradě. (30.12.2016)

Herecký koncert v duchu divadelních adaptací Tennesseho Williamse nebo Edwarda Albeeho - ne nadarmo August: Osage County místy připomíná vyhrocené situace a emocionální kolotoč z Kdo se bojí Virginie Woolfové? Rozhádané manžely však nahrazuje matka s třemi typově odlišnými dcerami, kteří se v odlišných, divadelně komponovaných kulisách venkovského domku uprostřed "indiánské" planiny shledávají při tragickém rodinném setkání, z něhož nikdo neodejde nedotčený. Filmu samozřejmě vévodí veškeré scény s Meryl Streep, případně Julií Roberts, které předvádějí (občas teatrálně přepálené) výkony na hraně možností - vrcholem filmu je tak asi dvacetiminutová scéna, kde se tyto protikladné, ale přitom stejné kruté charaktery střetnou v rámci jednoho oběda. Blízko od sebe je tedy hlavně hereckým filmem, kde by relativně slibně zamotaný příběh s dobře napsanými postavami byl jen doslovnou adaptací předlohy, nebýt perfektního obsazení. (11.01.2014)

Skoro všechny rodinné vztahy jsou přinejmenším složité, ale tady už to hraničilo se zvráceností. Divadlo na velkém plátně, které mě svými dialogy a hereckými výkony naprosto zmrazilo v jedné poloze a nedalo mi vydechnout až do závěrečných titulků. Všech mi bylo strašně líto a charaktery Meryl Streep a Julie Roberts by si zasloužily "dovolenou" v nějakém psychiatrickém zařízení. Co mi brání dát plný počet je ale nedostatek naděje nebo čehokoliv pozitivního - u všech podobných filmů se mezitím dočkáme výdechu, náznaku radosti a lásky, což tady opravdu nehrozilo. Typické americké "You are not nasty and mean. You are our mother and we love you" nepočítám. Taky mě mírně naštvalo, že v závěrečných titulcích byli všichni herci představeni momentkou z filmu, kde se usmívali a vypadali šťastně a to bylo jen jedno velké pokrytectví, protože v téhle rodině nemohl být sťastný opravdu nikdo. (23.04.2015)