Život je pes

Kvalitní komedie od Friče a Haase potěší každého milovníka prvorepublikové kvality. Jednoduchý námět (v rukou méně skušených tvůrců by asi vznikl maximálně průměrná oddychovka). Haas je ve své dvojroli skvělý. Ti starci mu šli na jedničku, že zastiňuje i sám sebe v roli svého vlastního synovce. Navíc Adina Mandlová byla ještě neokoukaná a mladá, na druhou stranu zase velice neskušená. Ale hrozně jí to tady sluší. (10.04.2007)

Strandičky, na to vás užije! Kdo je to ale ten "vás"? Tohle je přece rodinný film; tak se na to podívejme z pohledu rodiny. Naše rodina zahrnuje 4 generace od sebe vzdálené zhruba 25 let. 1. Třiadevadesátiletá babička (moje matka): Ještě před pár lety jsem jí pouštěl Haasovy filmy z USA. Líbily se jí. Haas je pro ni pořád velký sentiment. Smysl těchto, ad libitum opakovaných srandiček, by pro ní už nebyl. ¨Postavy synovce, lektora a profesora, by pro ni byly už jen zmatečné. 2. Já a žena (na film jsme se dívali spolu): Po očku jsem se na ní koukal s žádostí, aby řekla: "Vždyť je to na jedno brdo, podíváme se na něco jiného." Dokoukali jsme se do konce. 3. Děti (máme tři): Pro ně by to asi bylo nejpříhodnější. Do pěti jsou v práci, pak jejich děti, a pak něco nenáročného, odpočinkového, rozptylujícího. 4. Vnuci (máme jich 7): Nedávno mi nejstarší z nich řekl (u příležitosti "Vynálezu zkázy"): "Řekni mi dědo, proč bych bych se já měl na něco takovýho koukat". Tady už cesta vůbec nevede. Jsme na konečné. Vystupovat. (05.02.2018)

Jedna z nejvtipnějších prvorepublikových komedií, spolupráce Haas-Frič se dařila. Haas je opět nádherně sebeironický. Všimněte si, že v dosti Haasových filmech padne zmínka o jeho nosu. Nejlepší je ve chvílích, kdy střídá masky synovce a strýce, mimochodem dva typy, které hrával většinou samostatně. Adina Mandlová začíná nesměle startovat k výšinám, tentokrát ovšem ještě pouze coby "herecký břečťan Huga Haase". Ve společných scénách to mezi nimi celkem příjemně jiskří. "Jé my dnes máme vašeho strýčka k obědu." - "Tak, no to si pochutnáte." Není co dodat. (22.07.2003)

Hugo Haas rozhodně nepatří mezi plejádu herců, ze kterých se mi pravidelně topoří mých dvacet anakondích čísel. Tato jeho two man show mě bohužel nikterak nenadchla a ani se nehláškuje tolik, kolik bývá Fričovým dobrým zvykem. V rámci humoru se drží film opravdu hodně při zemi. Tedy minimálně z mého vysoce odborného pohledu. Naopak v mnoha pasážích působí film takřka až hororovým dojmem. Noční můrou všech rozumných mužů je svatba. Zkuste si potom představit hned dvojitou svatbu v jeden den, brrrr. Závěr filmu byl tedy tradičně fajn. Bohužel většina stopáže je zbytečně rozvleklá, nevtipná a příliš nezajímavá. Pochvaluji si Adinu Mandlovou, které to v tomto filmu nesmírně sluší. Člověk by kvůli ní snad i své zapřísáhlé puritánství na 45 minut odložil stranou. Lepší hvězda. (03.07.2019)

Co bych vám tak nabíd... Peníze! Nehnu se odtud, dokud mi nezaplatíte. A nebudou mít u vás doma starost? Jsem vášnivý nekuřák... Muž kupující gramodesku (Jára Kohout) shání skladbu Nížina, jedná se o  symfonickou předehru k opeře Tiefland op.34 od německého skladatele Eugena d'Alberta.10 let před tímto filmem měl premiéru film Tiefland, adaptace stejnojmenné opery. Hudební skladatel Viktor Honzl (Hugo Haas) hraje brilantně na klavír, ale Hugo Haas hrát neuměl, klavírní party za něj nahrál jeho bratr Pavel Haas, který k filmu složil hudbu.Hudební nakladatelství Durdys, má ve své prodejně na mnoha místech logo firmy Ultraphon, což byla Nizozemská vydavatelská firma, která později přenechala české filiálce svá práva i název. Ve své době neměla vážnější konkurenci a její místo na trhu bylo monopolní. Defakto se jedná o jeden z prvních českých filmů s Product placementem. Eva Durdysová (Adina Mandlová) je majitelkou vozu Tatra 80 kabriolet. Vodou chlazený dvanáctiválec, měl objem 5,9 litru, výkon 120 koní a rychlost 140 km/h. Spotřeba byla 20 litrů na 100 kilometrů jízdy.  Auto stálo 195 tisíc korun v době, kdy jste za 50 tisíc měli dům, vyrobilo se jich 20-30 kusů, přesné číslo není známo. Vozy byly vyráběny jako šestimístné limuzíny, nebo landaulety či kabriolety. V technickém muzeu v Praze je k vidění tento vůz, který vlastnil T.G.Masaryk. (25.09.2020)