Jasmínine slzy

Woodymu začíná docházet benzin. Není moc filmů, který mě hned z počátku tak nebavily, jako Jasmínky. Woody jako způsob vypravění zvolil přítomnost prolínající se s flashbacky do minulosti, které mají být jakousi odpovědí na příběh vyprávěný v současnoti a dopomoci k lepšímu pochopení hlavní hrdinky. To ovšem v první části příliš nefunguje a celou dobu jsem si říkal "Co je mě do nějaký vykolejený krávy." Woody tentokrát sází na vážnou notu, protože zábavných prvků je ve filmu velmi málo, ale tuhle sázku projel, protože po celou tu dobu na mě film působil odtažitě, jako kdyby mezi ním a mnou bylo sklo. Ke konci se příběh přece jen dostane do emotivnější roviny, ale na nějaký oslavný tanečky to fakt není. Co se Woodymu povedlo na výbornou je casting, hlavně Cate Blanchett je výborná. Nevím zda to bylo režijním vedením a nebo před natáčením Jasmínek nakoukala Woodyho v jiných filmech, ale v její řeči těla a výrazech jsem velmi často viděl samotnýho Woodyho. Jenom škoda, že film ke svýmu konci se jen tak bezduše doplácá, místo toho aby tam ladně doplaval. (30.07.2013)

další potrhlá AlleNovinka, v níž se rukopis autora nezapře... dechberoucí výkon galadriel posouvá pojem herectví do zcela nových rovin a trochu zastiňuje ostatní, byť dobré (až na Baldwina) herce... jeden z nejlepších režisérových počinů tak spočívá především ve výběru hlavní protagonistky, jelikož příběh toho moc nového nepřináší a v rukou průměrného režiséra by z něho vylezlo nejpíš jen předvídatelné klišé... 90% (26.08.2013)

Rozhodne to nie je iba o výkone Cate Blanchett, ktorý naozaj berie dych. Keď sa trochu prižmúri oko, je to v podstate sequel Vlka z Wall Street, ktorý rozpráva o osudoch maklérovej manželky po mužovom krachu a uväznení. Akurát že toto nie je videoklipová divočina, ale psychologická depka. Plnokrvné postavy, dobre napísané dialógy. (20.01.2014)

Nechtějte po mně, abych byl kritický k novému filmu Woodyho Allena. Možná by pro jeho lepší vyznění bylo fajn, kdybych byl ženská, ale i tak jsem si náramně užil tu rozpolcenost, na kterou se naštěstí zatím jen koukám. Oči Cate Blanchett bych chtěl mít na zdi vedle televize, abych se měl na co dívat, když běží reklama a zbytek by klidně mohl ležet v mojí posteli, protože je pořád stejně krásná, jako Woody Allen schopný. Ještě taková perlička - kdo viděl v poslední době Lovelace, a pak Jasmíniny slzy, ten asi těžko uvěří tomu, že Peter Sarsgaard je v nich jeden a ten samý člověk. (Litoměřice 2013, 3/14) (28.08.2013)

Pro mě tématicky nejzajímavější Woody Allen za proklatě dlouhou dobu - možná ne tak strhující jako Match Point, ale zato o kus odvážnější. Hledání hodnot je v dnešní extrémní době vůbec jedním z nejšťavnatějších témat, do kterých se může autor zakousnout a Allen, který v sobě zase jednou rituálně probudil ducha pana Bergmana, k němu měl navíc vždycky dost blízko. To, co však nakonec povýšilo film z podnětného na jedinečný byla všemi po zásluze zmiňovaná a odměňovaná Cate Blanchett, která si tímhle hlasitě dupla na post, na kterém léta letoucí dosud zdánlivě neotřesitelně sedí Meryl Streep. 90% (24.03.2014)