Útok na Biely dom

Točil to Roland Emmerich, takže co jiného bych mohl čekat. Vlastně jo, mohl jsem čekat něco jiného, protože Bílej Dům už jednou odpálil a to v Den nezávislosti. Tady akorát vyplenil prezidentské komnaty, zryl prezidentovi trávník, pošramotil plot, jezírko a tak dále. A bylo to příjemný to vidět. Skoro jsem si říkal, jak moc se tahle filmová replika přibližuje originálu. Bejt mu to totiž hodně blízko a já bejt terorista, tak tenhle film budu mít jak naučnou encyklopedii. Film jako takový je tak nějak klasickej poctivě odvedenej akčňák, což Roland prostě umí. To se mu upřít nedá a já si u toho skvěle odpočinul. (24.08.2014)

Další řadový Emmerich a další tupý film, který je hrozně snadné milovat i nenávidět. Mně to bylo všechno celkem putna - devadesátkový odér byl fajn, jelikož kdyby hlavního akčního hrdinu hrál Bruce Willis, jednalo by se o slušné pokračování a zároveň výbornou parodii na Smrtonosnou past (kterou Útok na Bílý dům hojně cituje, stejně jako Skálu a několik dalších klasik). Sledování mě neuráželo a byl jsem rád, že se nemusím nutně moc soustředit - příběh je předvídatelný od začátku až do konce a inovací je pramálo. Patosu a klišé bylo dost, nicméně kdo by ho nečekal, když Emmerich točí film o přepadení amerického prezidenta v Bílém domě? Jen to mohlo být kratší. 5/10 (17.01.2015)

Nejtvrdší pracovní pohovor vůbec. Emmerich ničí, ale menší měřítko ho neomezuje, naopak si tu destrukci o to víc vychutnává. Pád Bíleho domu vedle ehm... Pádu Bílého domu (těžký překladatelský oříšek) obstojí, vlastně baví zhruba stejně. Buttler sázel na krvavou osudovost, Tatum na nemotornost a veselou zábavu, u které se pobaví celá rodina. Užvaněný černošký sidekick je tu prezident (zábavně nemotorný Foxx) a nosí bíločervené Jordany (má na to). Vanderbiltův scénář nabízí mnoho osvěžujících prvků, absurdních hlášek a nečekaných vyústění (nefunkční kreditka v závěru) a nezachraňuje se prezident, ale dcera hlavního hrdiny. Potěšil i netradičně excentrický Jason Clarke. Prostě další variace na DIE HARD (ano hlavní hrdina si povídá sám se sebou, i do vysílačky/mobilu a posmívá se mrtvolám záporáků), ale tentokrát po Emmerichovsku. Ideální rodinný film na uvolnění se šťastným koncem, který ve vás zanechá ten fajn pocit, že to dobře dopadlo (i když umřela v podstatě celá vláda a hromada lidí). P.S: Asi nejzábavnější prohlídka Bílého domu a okolí. (20.08.2013)

Nabízí se otázka jestli má podobný akčňák dneska vůbec co říct, ano i ne. Například úvodní budování toho že se něco chystá, funguje spolehlivě. Záporáci jsou zpočátku charismatičtí a nevadí ani hlavní hrdina. Bohužel filmu škodí jak přepálená stopáž, tak samozřejmě tlak na co největší akčnost, která jak dneska víme je z velké většiny digitální. Takže sledujeme asi 5x digitální výbuch někde v Bílém domě. Digitální pád limuzíny do bazénu + notnou část honičky předcházející. Digitální helikoptéry. Copak nikoho nenapadne, že tohle normální divák prostě nemusí vidět? Ohromí vůbec dneska někoho že limuzína udělá 4x salto? Neohromí, protože je to blbost a tohle auto prostě neumí a basta. Škoda že se nepodařilo zužitkovat hláškovací potenciál nebo vzájemné pošťuchování dua Tatum/Foxx. Film se stává s blížícím se koncem prakticky nekoukatelný. Takže dopadá podobně jako Olympus has fallen. Možná je tohle o malinko lepší. Ale opravdu jen o trošku. (01.11.2013)

Nečekal jsem nic a dostal takřka všechno. Nebýt nízkého ratingu, neměl bych de facto za co strhávat body. Ano, je to hrozně oldschool, vrcholně zapracovala nostalgie a všechno už jsme viděli jinde. Ale tak čistou žánrovku, která by podobně důsledným způsobem zpracovala své téma, to už jsem neviděl léta. White House Down je film propadlý časem - ukázka toho, jak se točilo počátkem devadesátých let. Uvědomělý záporák se zábavnými poskoky, opravdu vtipné vedlejší postavy, hláškující a zranitelný hrdina, sázka na fyzickou akci a žádné zbytečné kejkle okolo. Lebedil jsem si a zamáčkl slzu pri představě, že je to příběh Johna McClanea Jr.. Tatumovi bych ho věřil bez zaváhání. Jedno z nejpříjemnějších překvapení letošního roku a pro mě osobně dost možná nejlepší klon/nástupce klasické Smrtonosné pasti. (19.07.2013)