Útok na Biely dom

Emmerichova revize akčního žánru, která byť se tak tváří, se nebere vůbec vážně a velmi výživně pracuje s akčním klišé a s paletou postav, které nejsou zcela úplně debilní. Scénář je velmi neskrytou kombinací DIE HARD (místy doslovně), COMMANDA (místy doslovně) a bondovky GOLDENEYE (divoká postava IT padoucha), ale maká zcela fantasticky a často mění pravidla hry. Sic jen v maličkostech, ale o to víc potěší - např. v momentě, kdy se Channing Tatum chystá odstavit jednoho padoucha hozeným granátem a ten, místo aby se s úpornou grimasou nechal odpálit, mu gránát po chvilce váhání kopne zpět. Ostatně scénář napsal James Vanderbilt, který mimo jiné napsal scénáře k remakům dvou verhoevenovských akčních klasik - ROBOCOP a TOTAL RECALL. Scény totálně vykouřené epiky a lá Joey King se snáží odvolat bombardování Bílého Domu heroickým máváním americkou vlajkou je pak potřeba vnímat jako mistrný humor zápodoněmeckého režiséra, který nemá nic radši, než dobře klimatizovaný multiplex. 90% (hlavně zá hodně táhlý úvod) (24.12.2016)

Nejpoctivější a zároveň nejzábavnější akčňák posledních let. Na rozdíl od jiných snímků pomrkávajících po akční slávě let minulých má White House Down jednu velkou výhodu - působí úplně přirozeně, nenuceně, v každé druhé minutě se nám nesnaží říct: "Koukněte, tuhle scénu jsme si půjčili odtud, tuhle zase odjinud, smějte se." A natočil ho Roland Emmerich, což je možná poslední člověk, od něhož by kdekdo čekal tak výborné a nápadité přestřelky (které tentokrát hrají větší roli než mamutí digitální destrukce)... Ale stačí si vzpomenout na jeho Univerzálního vojáka a rázem je jasné, že i tady je režisér jako doma. Kromě akce ale vytáhl ještě jednu důležitou zbraň - humor. Spoustu humoru. Perfektně načasované gagy (zombíci v limuzíně), slovní přestřelky, vtipné postavy, které nejsou stupidní (průvodce Bílým domem). Jedinou výhradu nemám ani k hercům počínaje Channingem Tatumem (McClaneův nátělník si zasloužil) a konče Jamesem Woodsem a celou tou charizmatickou záporáckou bandou. A to se ani nezmiňuji o mazaně napsaném příběhu, který dovede překvapit. Dávám pět hvězd a líbilo by se mi, kdyby Roland Emmerich zfilmoval Rainbow Six od Toma Clancyho. (23.07.2013)

Já bych to s těmi superlativy zase až tak nepřeháněl. Jediné v čem má navrh Bílý dům oproti Olympus has Fallen je lehkost, nadhled a menší patos. Vše ostatní těžce pokulhává. Oldschool akce ? Kde ? Tak možná jeden až dva souboje a kvalitní "fyzické zvuky". Přehlednost minimální a rating je zabíjející. Celková střihová skladba těžce mimo. V akčních scénách je to hlavně střihač, kdo dokáže dostat do sekvencí potřebné obrátky. Tady se to velmi nepovedlo. Butler lepší Tatuma, ať si říká kdo chce co chce. Kupodivu však Channing vyniká v komediálních a odlehčených momentech spíše než v těch akčních. A tak otěže filmu na sebem musí převzít James Woods a jeho partička, kteří ukazují smršť pohledů a emocí každou chvíli. Možná je Emmerichův počin žánrově konzistentnější a pocta devadesátkám, ale v rámci přímého souboje se starším bratříčkem prohrává. (28.07.2013)

Takže zase rozbombardovanej Olympus? V Hollywoodu se pokoušeli udělat z lidí blbce a v jeden rok přinesla dvě filmová studia 2 víceméně stejné filmy. Prezident se letos zachraňoval sice už víckrát (IM3. G.I.Joe), ale dost srovnávání. Emmericha mam hodně rád, jako fakt hodně, (jeho Den nezávislosti je super) a nikdy mi jeho, jak to napsat, velkolepost nevadila. A akční sekvence jsou opět vydařené,¨ale ke konci už jsem fakt hodně nudil. Po druhém shlédnutí možná budu více nadšen, ale v kině mě některé sekvence vyloženě bušily do očí. Lepší je to asi srovnat s Lone Rangerem, kde se podobné přepálené momenty vyskytovaly taky. Možná už jsem přesycenej, ale když to srovnám se Skálou, ze které Roland vyloženě ukrad tento moment, tak tohle na mě tak nepůsobilo...70%...[30.07.2013_Kino Šumava_Klatovy] (30.07.2013)