Tajomstvo a zmysel života

Film ve mne vyvolává smíšený pocit - na jednu stranu místy opravdu silné momenty, ze kterých běhá mráz po zádech... Ale vzápětí to něčím pokazí. Dokážu si představit, že mnoha lidem tento film nesedne a odsoudí ho jako naprostou slátaninu s pokusem lidem vnucovat spiritualitu. Jiní ho zase vynesou do nebes jako film, který hledá duchovní přesah v každodenním životě. Tak nějak mám pochopení pro obě strany, a proto se moje hodnocení ocitne přesně uprostřed. (14.01.2024)

Film rozdělí diváky na 2 póly – na ty, kteří z něj budou úplně nadšeni, protože odpovídá jejich pohledu na svět a úrovni jejich prožitku sebepoznání a duchovního rozvoje; a na ty, kteří jej budou považovat mírně řečeno za soubor prázdných mouder a citátů poskládaných za sebe jak na motivačních Facebookových stránkách. Hodnocení je tak u tohoto snímku zcela irelevantní. První skupina hodnotí velmi vysoko a druhá zpravidla do kina nepřijde a pokud tak ohodnotí nízko. Co mě ale ničilo, byla ta šílená délka 2,5 hodiny stejná, jako bych šel na Avatara. (15.01.2024)

Režisér se snaží sdělit "Tajemství a smysl života", na něž má pocit, že přišel, přitom ale ze snímku neustále sálá jeho přebujelé ego, a nadšení, že má možnost hrát si s efekty, na které je náležitě pyšný, ačkoli jsou dost laciné - je to takovej adidas z výprodeje :D . Vrcholem trapnosti jsou "záběry" z Mexika od pyramidy slunce, kde je tak zřetelný green screen, že to vypadá spíš jako parodie. A celé je to vlastně hrozná škoda, protože herci hrají fakt pěkně. Budaře jako herce zrovna nemiluju, ale tady působí vcelku uvěřitelně, to samé Polášek. S dámami je to už horší, ale ani tak to není herecky průšvih. Téma by taky nebylo vlastně úplně blbé, kdyby bylo lépe zpracované a nevnucoval autor tak agresivně a okatě své myšlenky. Věřím tomu, že věří, že objevil zlatý grál, ale bohužel právě to ho činí tak slepým vůči vlastní omezenosti. Film má 2,5 hodiny, a klidně mohl být o polovičku kratší. Většina věcí se tam opakuje, zbytečně je vycpaná, a bylo by to snesitelné, kdyby film skončil v okamžik, kdy Max s Evou řeknou svému kamarádovi, že dům prodávat nebudou. To by byl důstojný konec. Všechno ostatní je tam navíc, už to nepřináší žádný vývoj ani hodnotu, protože všechno tam už zaznělo a nejhorší na tom je, že i když tam toho zazní fakt hodně, tak za celou dobu žádná zásadní informace ani okamžik vedoucí k prozření nepřijde. Tisíckrát omletá životní moudra, která najdete na zdi kdejaké ženy středního věku v krizi nebo s PMS. ** dvě hvězdy dávám hercům za ten slušný výkon, pro nic jiného hvězdičku nemám; komentář, jako by mi četl myšlenky od sofiapetra, další zajímavý od SeanLSD (09.02.2024)

Děsil jsem se těch 2 a půl hodin, o kterých jsem četl, ale dá se nakonec vydržet. Vizuálně moc pěkný film, který má tolik filozofických a duchovních myšlenek, že se nepřipravený divák může ztrácet. Ale režisér si určitě splnil sen předat poselství myslitelů a duchovních vůdců, i když někdy to vyznívá do prázdna. Je to jako házet perly sviním. Kdo na filmu byl, bude určitě rozumět. Dilema české společnosti jsou opět vztahy, kolem kterých se točí celý životní příběh. Je to o nemocích, o vibracích, o smrti a duši, o hledání smyslu života, který sám o sobě neexistuje, ale je prostě na každém ho v životě tvořit. „Miluj a pak dělej co chceš“ – na tenhle citát od rumunského filozofa Mircey Eliada jsem si hned vzpomněl.Překvapili mne ale Hew Len, Lorna Byrne, Jógánanda nebo i Mabel Katz, kteří promlouvají z obrazů. Notně zestárli, ale je chvályhodné, že si tvůrci dokázali jejich myšlenky vypůjčit. Jan Budař ale hraje výborně a myslím, že si to užíval. Stejně tak dvě krásné herečky: Barbora Seidlová a Andrea Růžičková. Obě mají skvělé charisma. Na české poměry unikátní kombinace dokumentu, dramatu, s animovaným čmeldou, který je jakýmsi životním průvodcem. Když jsem se přistihl, že jsem vtažen do sledu myšlenek či předkládané záplety, přišly nové obrazy a přehršel nových promluv, takže to fakt působilo přeplácaně. Což byla škoda. Nejsilnější je ale konec, kdy jen čmelda sugestivně pouze několik minut medituje. V té chvíli jsem si instinktivně dal na srdce ruku a zavřel oči. Na české poměry určitě unikát, ale stejně mám raději příběhy třeba jako Duše, která zanechá silnější poselství. (19.03.2024)