Znamení andělů - Miserere

Jak dlouho nás ještě bude Grangé obtěžovat svými mysteriózními krimithrillery? Tentokrát se pokusil opsat vzorec z Purpurových řek (nesourodá dvojice vyšetřovatelů, nepravděpodobná zápletka s kořeny v nacistických experimentech), ale realizace se chopil sterilní řemeslník White (svého času režijně přizabil báječné komiksové Parchanty), místo Rena toho chytrého hraje Depardieu (smutná parodie sebe sama) a místo Cassela toho výbušného nevýrazný Starr. Navíc Řeky měly ještě tu alpskou atmosféru, tady to putování po katedrálách nezachrání. (22.06.2014)

Taková kravinka, co hraje na mysteriózní notu, má Depardieua, co se snaží být Jean Reno z Purpurovejch řek, má to černocha, co... Moment, ono je to celé jako Purpurové řeky, jen to má Chilské nacisty a je to v každém ohledu horší, což je celkem s podivem, když je předloha od toho samého autora. Jasně, není to úplně nejhorší, mám slabost pro tenhle druh mystery dobrodružnejch filmů (navíc s náckama, žeano), ale tohle má hroznou pachuť béčkovosti a hledání něčeho, co už někdo dávno vytěžil. (26.03.2017)

Francouzský thriller s mysteriozními prvky ve stylu Purpurových řek, kde se hlavní hrdinové dostávají na kloub nacistických experimentů. Ano není to nikterak originální a toto téma je ohrané jako stará gramofonová deska, nicméně tvůrcům se podařilo navodit poměrně solidní atmosféru a zejména přemluvit do filmu Gérarda Depardieu a Joey Starra, kteří podávají parádní výkony, skvěle se doplňují a co na tom, že Gérard svými monstrózními rozměry nevypadá jako francouzská verze Jamese Bonda, jelikož role vysloužilého detektiva mu grandiózně sedí. Film bohužel pokulhává na scénáři, zejména v první půli, kdy jsem se u nudných a poměrně zbytečných scén s mdlými dialogy dost nudil, nicméně druhá půlka již nabere skvělé tempo, takže se nakonec jednalo o poměrně zdařilý thriller, který sice nemůže konkurovat Purpurovým řekám, ale rozhodně neurazí. Moje hodnocení 65%. (13.08.2014)

Tak tu máme zase nesourodou dvojici detektivů, která se skrze zdánlivě obyčejný případ prokouše až do prohnilých pater vyšší politiky. A tentokrát to stojí za to, protože kořeny zločinců sahají až do nacistického Německa či do Pinochetova Chile. Já proti těmhle mysteriozním thrillerům v zásadě nic nemám, ale tady to šlo až na hranu absurdity. Způsob, jakým byly vyhlédnuté cíle likvidovány spadá spíše do kategorie X-Menů. A nezachraňovalo to ani tempo, akce a nedej Bože herci. Ti tomu vlastně nsazovali korunu resp. tu nasazoval Depardieu. Docela by mě zajímalo, koho napadlo poslat tohoto dvoumetráčka do scén, které vyžadovaly pohyb či dokonce běh. Kor když se Francouzům nabízel Jean Reno, jehož přítomnost by sice přinesla vlnu výčitek a srovnávání s Purpurovými řekami, ale pořád by to bylo lepší než tohle. 30% (27.06.2014)

Depardieu dosáhl rozměrů Obelixe už i bez břišních polstrů a chvílema to vypadalo, že při rychlejší chůzi musí padnout k zemi v nehrané infarktové křeči. Přesto je stále i filmovým gigantem, nejen obvodovým. I jako hvězda zůstává civilním a přirozeným, to se mi moc líbilo. Příběh je trochu nadsazená konstrukce o vraždících fakanech z přeživšího válečného experimentu. No proč ne, moc dobře vím, co ty malý likvidační zmije dokážou. Sousedovi parchanti v tom určitě museli taky hrát, též mi dokonale ničí ušní bubínky. (20.06.2014)