Brooklyn

Brooklyn je taká nemastná-neslaná drámíčka. Nie je to zlé ale vyprchá to z hlavy rýchlejšie ako poldecák tvrdého. Kostýmy, prostredie úchvatné ale, že by to bolo niečo viac ako hociktoré iné budgetové filmy z prostredia 50´s to rozhodne nie. Príbeh dievčaťa ktoré chce začať v USA nový život je síce milé ale neprináša to do kinematografie nič nového. Netvrdím, že teraz má každý nový film doniesť niečo úplne iné ale už z obrazu je cítiť, že si to pýta Oscara ako smutnučlé oči psíka ktorý si pýta granulku a takéto ambiciózne filmy by mali. Takže nič moc hoci je to nakrútené dobre. Jedna scénka sa mi však náhodou vryla do pamäti. A to prvý rýchli sex bez nežnosti ktorý trval asi 15 sekúnd. Zasmial som sa aspoň. (23.12.2015)

Vždy som sa smial z chlapov, ktorí chodia u nás v LM do kina na tzv. Babské jazdy, no karma fakt funguje a dnes síce nevedomky, ale ocitol som sa na tejto akcii rovno medzi 80 ženami. Cítil som sa ako gay pristihnutý manželkou, ale zvládol som to a aj film stál za to. Komentár venujem chlapíkovi duotone28, ktorý ma ukecal, aby som tu ešte niekedy niečo napísal. Tak len pre teba láska :-* (24.02.2016)

Příběh z dob, kdy minimálně Spojené státy vítaly ekonomické migranty takřka s otevřenou náručí a ke zdárnému absolvování vstupní kontroly se stačilo decentně nalíčit a mile usmát. Návratem do minulých časů ale Brooklyn není jenom svými reáliemi, ale také přímočarým vyprávěním. Oproti knize je sentimentálnější, doslovnější a tematicky méně rozvětvený (chybí obsluhování Afroameričanů nebo náznak lesbické lásky). Zároveň si ale z větší části zachovává sympaticky nenucený vývoj událostí a svou vyprávěcí strukturou důsledněji rozvíjí motiv dvou domovů. Ve druhé polovině Eilis zažívá podobné situace jako v první, pouze je mnohem zkušenější, z žačky se stává učitelkou (proměna je dovršena druhou scénou na lodi, kdy radí nezkušené dívce). Trvalou připomínkou domova je zelená, ke které se postupně přidávají další barvy, podobně jako se ke smutku v hrdinčině tváři přidávají další emoce (spíše než aby jednu emoci zcela nahradila jiná). Neschopnost přestřihnout pouto k domovině přidává protagonistčině cestě za snem na ambivalenci – během první hodiny vytěsňuje stesk nejprve soustředěnou prací, poté budováním nového domova, aby si následně bolestivě připomněla, že její jediný a skutečný domov se nachází v Irsku. Odstěhování do USA tak oproti jiným přistěhovaleckým příběhům není koncem, nýbrž začátkem trápení. Nejvýraznější odchylku od předlohy představuje výrazné zredukování úvodní části příběhu. V knize na několika desítkách stran poznáváme prostředí a osoby, které bude muset Eilis opustit. Ve filmu dívka krátce po začátku oznámí, že odcestuje do Ameriky, což vzápětí také udělá. Nemáme tak možnost lépe poznat starší a protřelejší sestru Rose, jejíž odkaz Eilis rozvíjí a nevzniká tudíž napětí mezi tím, která ze sester si úspěch zaslouží a tím, která ho nakonec dosáhne. Eilis lze bez problému přijmout jako tradiční romantickou hrdinku. Film je tak ve vztahu ke konvencím idealistických vyprávění o naplnění amerického snu méně podvratný než kniha. Zachovává si ale její vypravěčskou přímočarost a věcný, nesentimentální tón, kdy nám slovy a hudbou polopaticky nesděluje, co hrdinka prožívá, ale nechává nás, abychom si tím prošli společně s ní. 80% (27.02.2016)

Brooklyn dělají detaily. Ne sdělení, ne psychologie. Ale detaily. Humor, obraz, herci. Umírněná scenáristická práce staví do popředí jednoduchost, s níž se o člověka můžou v životě prát jak dvě poloviny světa, tak dvě poloviny srdce. Střese se ovšem laciných elementů, čímž může vyvolat dojem neuzavřenosti, ten ale pramení z toho, že od romantiky diváctvo rozumnost nečeká. A ona tu právě je. (16.02.2016)

Tak já nevím s tou nominací na Oscara. Krom těch přízvuků mi na tom nepřijde nic zvláštního. Je to prostě takové romantické drama. Samozřejmě je moc hezké, ale není to nic extra. Pokud jde o skotskou romantiku, mnohem víc se mi líbil film About Time (2013). Tohle má v sobě celou dobu takový zvláštní podtón, který vás donutí si myslet "proč by mě to vlastně mělo zajímat?". Slečna není ničím zajímavá, taková nijaká a bez chuti, a v druhé polovině filmu je ještě ke všemu hloupá. Z nějakého důvodu jsem neměla tendence s ní soucítit. Ale dávám 4*, protože jako romantické drama to funguje. Jen by to nemělo fungovat na ty Oscary. 4* (07.02.2016)