P.K.

Keď sa z hmly vynoril Aamir Khan, tak som prevrátila očami. Keď zanôtili prvú pesničku, prevrátila som očami druhý raz. Tretí raz, keď som sa pozrela na stopáž filmu. Do polovičky sa to dalo v pohode pozerať, ale od polovičky to bolo fantastické. A na konci ma to chytilo tak, že dávam 5 hviezd. Dostali ma ... no a čo. (29.01.2015)

Indická komedie.¬         Kdyby "P.K." vyprodukovala Evropa nebo Hollywood, musil bych hodnotiti tento snímek rázně coby nepodařený, slabý pokus uspěti s diskutabilním nápadem scénáristy. S přihlédnutím k tomu, že "P.K." byl vyprodukován Indií, Bollywoodem, je mi jej zhodnotiti coby docela vydařenou komedii se zapracovanými politicko-náboženskými prvky, které hýbou celou společností a jsou zatraceně žhavé. "P.K." nesahá sice íránskému dramatu a nekomedii "Rozchod Nadera a Simin" výjimečného dramaturga Asghara Farhadiho kvalitou vypracování ani po kolena, ale s přihlédnutím k tomu, že je nadsazenou komedií, je mi jej hodnotiti velice přívětivě jako podařenou komedii s hlubším pozadím.¬                 Případná opoznámkování: Dudek; Evander. (22.08.2018)

Byl jsem překvapený tím, že si zrovna film z Indie tolik utahoval z náboženství (nebo spíš toho, jak ho někteří využívají k vlastnímu prospěchu). Ale byla to překvapivě svěží a vtipná komedie (favoritem jsou tančící auta), která bavila i přes dlouhou stopáž. Osobně bych sice trochu zkrátil začátek, ale to jen kvůli tomu, že zábava začíná až v okamžiku, kdy se na scéně objeví Aamir Khan a postava jeho mimozemšťana. (25.10.2018)

Loni jsem se v rámci Challenge Tour podíval z indického Bollywoodu na tamnější kultovní romantický film Statečné srdce získá nevěstu, letos ke mě zavítal na obrazovku mimozemšťan P.K. Moje pocity jsou z něj vesměs pestré až rozporuplné: Hiraniho sci-fi komedie má velmi pěkný ústřední děj, střet mimozemšťana s policejními, náboženskými i mediálními institucemi nese v sobě zábavný absurdní nádech, přináší nejeden vtipný i napínavý moment a nepostrádá hutnou myšlenku ve jménu tolerance, hlavní hrdinka s povoláním reportérky je sympatická. Na druhé straně navzdory netradiční zápletce P.K. nezapře svůj bollywoodský původ, tedy film má (alespoň pro mě měl) příšernou délku přes 2 a půl hodiny, vyplňuje ho řada muzikálových čísel, kde se to hýří různými hábity, jinými kostýmy, iritujícími zpívankami a místy až přepáleně pestrobarvenou stylizací. Nechybí i poněkud tuctová romantická linka, která končí patetickým dojákem před očima spousty diváků. Film mě jaksi střídavě chvíli bavil a chvíli otravoval, ale pro některé zábavné momenty ho asi stojí za to pro zajímavost jednou vidět. Kde jinde se setkáte s tančícími auty? 60% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (14.03.2021)

Většinou bolywoodu nedávám plnou palbu, ale tohle mě jako bezvěrce oslovilo, další film, co mě utvrdil, že náboženství je jen nástroj k ovládání davů, a že to někdo před tisíci lety někam sepsal a davy tomu začali věřit, je jen výmysl člověka k jeho prospěchářství. Kde chybí racionální vysvětlení, tam je víra, ale čemu má dnes člověk věřit, proč je tolik věřících a každý věří něčemu jinému, naučit se vzory našich předků, čemu věřili oni a předali to dál a dál, až se z toho stane fanatizmus. Víra, co to vlastně je? Bytí je jen jedno, tak se snažím víc být než nebýt. (19.01.2017)