VOD (3)
Obsahy(1)
Príbeh mladej ženy, ktorá v roku 1973 nasadla do nákladného auta a v centre Prahy zabila osem ľudí. Svoj čin považovala za akt pomsty spoločnosti, ktorá jej podľa nej celý život ubližovala, a v roku 1975 ju ako poslednú ženu v Československu popravili. Snímka je existenciálnou drámou Olgy Hepnarovej, príbehom osamelého človeka vymedzujúceho sa voči väčšinovej spoločnosti, príbehom, ktorý vyústi do tragédie a niet v ňom víťaza ani porazeného. Film ponúka pohľad na traumatický život aj čin titulnej hrdinky z určitého odstupu tak, aby sa emotívne neprikláňal na stranu Olgy Hepnarovej. Súčasne je aj drámou ľudí z jej okolia a jeho tvorcovia sa snažia nájsť príčiny jej strašného agresívneho aktu. (ASFK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (656)
Bolestivý příběh v chladných tónech černobílého obrazu. Je pravděpodobné, že osud vnějšně přitažlivé Olgy se do jisté míry vnucuje jako ublížená nebo politováníhodná postava. Naproti tomu všichni ti zmasakrovaní jsou zde bezvýznamní. Řídit se podle děje filmu, co se vlastně dělo v jejím nitru je pouze spekulace. Možná, že chtěla se sebou něco udělat, či něco změnit, ale nevěděla jak na to. Nabízí se otázka, jak bych asi smýšlel, kdyby zabila někoho mého bližního. Inu, škoda všech životů, včetně těch nevinně zabitých. ()
Takové to klišé, kdy fungují detaily ale nefunguje celek. Atmosféra je skvělá, černobílost snímku sluší, a výborná je nejen Michalina Olszańska ale i její dabérka, post-synchrony naprosto přirozené, a to jsem se na ně několikrát soustředil. Bohužel mi to přišlo spíše jako sled scének, a ono vyvrcholení v podobě jízdy mi nepřišlo úplně odůvodněné, tím spíš když mi nebylo jasné, jak moc si Olga zažila a jak moc si vybájila ve své hlavě. 7/10 ()
Asi nemá cenu vynášet tu soudy o skutečné Olze Hepnarové a jejím činu, nicméně mě trochu zarazil oficiální obsah od Bontonfilmu - "příběhem, který vyústí v tragédii a nemá vítěze ani poraženého" Řekl bych , že minimálně 8 poražených tenhle příběh má, ale to spíš jen tak trochu hořce na okraj. Přemýšlím spíš nad tím, co mi tenhle příběh vlastně chtěl sdělit. Neřekl bych totiž, že se, opět si vypůjčím slova distributora, "snažil najít příčiny jejího strašného agresivního aktu", ale spíš se opájel nad uměleckou retroformou a onanoval nad lesbickým zaměřením Hepnarové. Z vlastního aktu zločinu mě ale skutečně zamrazilo. Chladný, neodvratný a až vlastně nechutně nenucený masakr. Ona vůbec ta poslední zhruba pětina filmu najednou získala úplně jiné obrysy a konečně došlo na skutečný ponor do psýché podivínské dívky a ten obrázek vůbec nebyl pěkný. Předešlé zkratkovité potácení se ničím se zálibnými zastávkami na lízání pekáčů mi ale jen připomnělo, že bych se měl konečně podívat na těch Padesát odstínů šedi. Jen tři prstíky strčím... ()
Vlastně mám spoustu výhrad k tomu, kde, proč a jak zvolený koncept skřípal, kde jsem se vyhozená z filmu ošívala, kde mi byl žinantní, jak se filmařství odchlipovalo od díla, často víc než u děl, která hodnotím slaběji, byť hladčeji a obratněji drží tvar... je zkrátka poznat, že je to raný pokus, jak pro autory, tak pro novou éru českého filmu. Ale i tak je to za pět, a z žádné milosti, ten film se skutečně dotýká toho, čeho chtěl, a když to funguje, je to chladivé zjevení nového ostrého nože. *~~ ()
Stejný případ jako letošní Rodinný film, Polednice a Rudý Kapitán. Obrovský skok oproti tomu, jak vypadá většina dosavadních českých snímků, ale pořád to není dotažené. Je to v kontaktu se světovou kinematografií, ale ještě to s ní úplně nedrží krok. Kdyby se to vyjadřovalo body, je to takových 7/10... Problém je, že u filmů tohoto typu strašně záleží na detailech, aby se nepokazil celkový dojem. Je nutné tvůrcům těchto filmů fandit, aby točili dál a tříbili si styl. Konečně se u nás začíná něco dít, ale rozjezd je lehce kodrcavý. ()
Galéria (53)
Zaujímavosti (45)
- Olga Hepnarová neprojevila sebemenší lítost nad svým činem a dokonce litovala, že se jí nepovedlo zabít víc lidí. Její odvaha však vzala za své při popravě. Smrti se bála a její chování v popravčí místnosti bylo prý více než nedůstojné. (RozaF)
- Polská herečka Michalina Olszańska, ztvárňující Olgu Hepnarovou, neovládá češtinu. Z tohoto důvodu ji při postsynchronech nadabovaly Hedvika Řezáčová (mluvené slovo) a Šárka Vaculíková (vnitřní hlas). Další polské protagonisty, Martu Mazurek (Alena) a Szymona Piotra Warszawskeho (zřízenec na psychiatrii) nadabovali Eva Josefíková a Marián Roden. (funhouse)
- Olga Hepnarová projížděla kolem zastávky nějakou dobu před činem, ale zdálo se jí tam málo lidí. (M.B)
Reklama