Oko dravca

Jízda na horské dráze se vším všudy - bohužel i s propady, kdy se stále jen těšíte, až zase vyjedete nahoru a hladina adrenalinu ve vaší krvi vystřelí do závratných výšin. Osobně mám trochu problém i s přehledností automobilových honiček a leze mi krkem další variace na kybernetický mluvící centrální mozek, ale Shia je totální frajer a ve chvíli, kdy pobíhá v policejní uniformě vstříc vladním pohlavárům, si mě Caruso totálně získal. A ani ve finále nevadí, že jsou nahackované i ty dráty elektrického vedení a vůbec to celé nedává zhola žádný smysl :). Ubrat mentorských řečiček a rodinných dilemat a šel bych vstříc i tomu absolutnímu souhvězdí o pěti vrcholech. (05.10.2008)

Nelogický spletenec, který napsal nějaká paranoidní šílenec. Technika může zničit svět, ale asi těžko tímto způsobem. Shia LeBeouf cítil další šanci na kinohit "Caruso show" a tentokrát mu to vyšlo jen komerčně. Kvalitou je EE akční prázdnou schránkou, která chtěla být něčím lepším a větším. Akce tu je snad pokaždé na úkor logiky nebo technických možností dnešního světa, ale na druhou stranu ... je ta akce velmi záživná, plynulá a tempo je obrovské. Jenže podle mě, není těžké natočit nelogický film, který je plný výmyslů, které s reálným světem mají společného opravdu pramálo. Jestli to takhle půjde dál, třeba se dočkáme honby za "největším filmovým nesmyslem století". (31.12.2008)

Dokud není odhalena pointa, drží si film perfektní spád a napětí. Poté jsem měla jakési déja vu - protože tohle už tady bylo v podstatně povedenějším "Já, robot" (nemluvě o hlubších kinematografických kořenech). Nicméně Shia je bůh, to už dávno všichni víme - sázka na něj, je sázka na jistotu. Ideální film, když se chcete jít bavit s partou přátel. (17.12.2008)

Hitchcock a Kubrick na speedu, kterým chybí sofistikovanost, ale zato mají koule. D.J. Caruso po nepřiznané vykradačce OKNA DO DVORA v DISTURBII přichází s variací na NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU v OKU DRAVCE (scéna na poli za bílého dne!) a přimíchává k tomu 2001: VESMÍRNOU ODYSSEU, protože pochopil, že už nestačí být "jen" hi-tech, ale je nutné být sci-fi. Nemám totiž za to, že film je s přibývající stopáží čím dál béčkovější a hloupější, ale že akce je v duchu akčních filmů čím dál tím přepálenější až do úplného závěru (čím by byla první M:I bez za vlasy přitažené scény v tunelu či SMRTONOSTNÁ PAST bez seskoku z budovy na hasičské hadici?). A akci D.J. Caruso umí, a tak pokud máte vytrénovaný zrak, v dvousekundové změti obrazů se budete perfektně orientovat díky nájezdům a odjezdům a fyzicky pocítíte tříštící se kov aut (což je dáno hlavně díky rytmicky rušícím jednosekundovým prostřihům, posílením zvukových efektů a "mediaventureovskou" rytmizující hudbou, která dělá hodně). Jenže zatímco u Hitchcocka jsme se postupně dozvídali, že "ti zlí" jsou "ti navrchu (ve vládě)", tady to víme hned a závěrečné utvoření páru působí sice decentně, ale hrozně zastydle a zpátečnicky (žádný vlak zajíždějící do tunelu se nekoná). Napětí a pocit paranoie byl permanentní, ale nadšení mi kazil fakt, že jsem napřed a že se jedná o popcornovou jednohubku, která ustála sentimentální dialogy díky výbornému Shiaovi a která není tak vypravěčsky vysoustružená, protože se vrací zpět a dialogovky retardují temporytmus vyprávění. (04.10.2008)

Aneb jak Nepřítel státu potkal Muže, který věděl příliš mnoho. D.J. Caruso servíruje zatraceně intenzivní akční nářez, který díky chytře postavenému scénáři uhání vpřed málem rychlostí světla, abyste nestihli prokouknout všechny finty odkoukané nebo rovnou ukradené z tuny podobných filmů. Oko dravce sbírá plusové body hlavně za to, že většinou nevíte, co se stane za pět minut, za hláškujícího Billyho Boba Thorntona (kdy měl naposledy tak dobrou roli?) a za eye-candy záběry se Shiou, které by určitě pochválil i sám Michael Bay. Poslední slovo ale zřejmě měl strýček Spielberg, jenž filmu lehce srazí vaz v závěrečné tečce. Styď se, Stevene! 8/10 P.S. Soundtrack fakt nehorázně vykrádá Armageddon a x dalších bayovek :-) (29.09.2008)