Oko dravca

Zběsilý mix Nepřítele státu, Terminátora, Minority Report a zhruba dalších dvou desítek známých či neznámých filmů, který uhání dopředu jako nabroušený Temný rytíř a zásadně nekouká do zpětného zrcátka, a to ani v případech, že okolo vybuchuje snad úplně všechno. D.J. Caruso si výrazně půjčuje od talentovanějších kolegů, Shia válí jako obvykle, Michelle Monaghan nikdy nevypadala (a nehrála) líp a Billy Bob Thornton si po čase vzpomněl na své světlejší chvilky. Jen ty rodinné hodnoty od strýčka Spielberga mohli tvůrci nechat za dveřmi. Ačkoliv... jestli tahle oběť zařídila ty parádní triky a vyvedenou vizuální stránku obecně, pak nemám námitky. P.S.: Ano, mozek v hibernaci doporučují čtyři z pěti diváků. ;) (29.09.2008)

D. J. Caruso si taktiež ukradol Shiu už druhýkrát, ale na súboje robotov, či hľadanie stratených artefaktov, v ktorých si ho prehadzuje Bay so Spielbergom, nemá táto filmová hračka ani zďaleka. Všetko je síce efektné, rýchle, svižné a akčne našlapané, ale takisto tomu veľmi chýba súdnosť po logickej stránke. I keď na druhej strane podobný námet je v daných medziach sfilmovaný pomerne dosť inteligentne. S podobným scenárom to mohla byť aj väčšia blamáž. Ingrediencie z inšpirujúcich filmov však boli namiešané dobre, Caruso vie pekne skĺbiť audio aj vizuálny podmaz, kamera má tiež pár veľmi vychytených momentov a keďže som mal momentálne chuť na jednu akčnú non-brainovku, tak som spokojný. 80%. (13.01.2010)

Hitchcock a Kubrick na speedu, kterým chybí sofistikovanost, ale zato mají koule. D.J. Caruso po nepřiznané vykradačce OKNA DO DVORA v DISTURBII přichází s variací na NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU v OKU DRAVCE (scéna na poli za bílého dne!) a přimíchává k tomu 2001: VESMÍRNOU ODYSSEU, protože pochopil, že už nestačí být "jen" hi-tech, ale je nutné být sci-fi. Nemám totiž za to, že film je s přibývající stopáží čím dál béčkovější a hloupější, ale že akce je v duchu akčních filmů čím dál tím přepálenější až do úplného závěru (čím by byla první M:I bez za vlasy přitažené scény v tunelu či SMRTONOSTNÁ PAST bez seskoku z budovy na hasičské hadici?). A akci D.J. Caruso umí, a tak pokud máte vytrénovaný zrak, v dvousekundové změti obrazů se budete perfektně orientovat díky nájezdům a odjezdům a fyzicky pocítíte tříštící se kov aut (což je dáno hlavně díky rytmicky rušícím jednosekundovým prostřihům, posílením zvukových efektů a "mediaventureovskou" rytmizující hudbou, která dělá hodně). Jenže zatímco u Hitchcocka jsme se postupně dozvídali, že "ti zlí" jsou "ti navrchu (ve vládě)", tady to víme hned a závěrečné utvoření páru působí sice decentně, ale hrozně zastydle a zpátečnicky (žádný vlak zajíždějící do tunelu se nekoná). Napětí a pocit paranoie byl permanentní, ale nadšení mi kazil fakt, že jsem napřed a že se jedná o popcornovou jednohubku, která ustála sentimentální dialogy díky výbornému Shiaovi a která není tak vypravěčsky vysoustružená, protože se vrací zpět a dialogovky retardují temporytmus vyprávění. (04.10.2008)

Z traileru jsem doufal, že na pozadí všeho toho kolotoče stojí člověk a bude se jednat o psycho jízdu jako v případě The Game. Ach, jak jsem byl bláhový. Nakonec se z toho vyklubala parodie na Terminátora se Skynetem, akorát jako vraždící nástroje místo robotů sloužili běžně užívané mobily, bankomaty, auta, semafory a bůhví co ještě. Tohle už jsme tu párkrát měli. Amíci a jejich konspirační teorie zkrátka nemají hranic. Dříve to byla hrozba z východu, nyní jsou to buď mimozemšťané, stroje s umělou inteligencí nebo v neposlední řadě teroristé. Tristní zápletku o A. I., které bylo opět vizuálně zpracováno naprosto nesmyslně, jen aby zaujalo publikum, navíc má v podstatě neomezenou moc po celém světě, vybere si dva lidské humanoidy na pomoc a ještě je pošle na tak strastiplnou cestu, netřeba ani více komentovat. Alespoň, že tam hrál Billy Bob Thornton, na kterého se dalo dívat, i když se mu zde moc prostoru nedostalo a Shia byl samozřejmě košer, ale není to zrovna můj oblíbený herec, takže jsem jeho skoro dvou hodinovou bežeckou kariéru v klidu přehlížel. Budu se sice opakovat, ale hudba Biana Tylera mě také zklamala a nemohl jsem si nevšimnout jistého známého motivu z filmu Armageddon. Eagle Eye je jedním z typických příkladů toho, jaká laťka kvality je dnes nastavena pro diváky a zároveň bohatě stačí na to, aby se rejžovaly $$$. (6/10) (26.12.2008)

Riziko spoilerů Když se v Buffy nebo Aktech X objeví vraždící počítač, fanoušci takové díly (ne zrovna neprávem) řadí k tomu horšímu. Když ve Stealth začne samostatně přemýšlet stíhačka, je z toho propadák, kterému se veřejnost velmi ráda vysmívá. A když se v Eagle Eye začne obří centrální bezpečnostní počítač zlobit na americkou vládu a zkusí vzít osud světa do svých rukou, je z toho hit. Nemalá část uživatelské obce sice označí děj za neskonale tupý, ale s radostí filmu vlepí kladné hodnocení s tím, že to za tu jízdu přece stálo. Bohužel nestálo. Mnohem raději bych viděl více Shii jako pokerového učitele nebo jako důvěrníka osamělé matky v nákladové bedně. Nechci tím snad říct, že by mu to s pistolí neslušelo, ale v takových chvílích už se dostáváme až příliš blízko padajícím telegrafním sloupům, improvizovaným seznamům budoucích obětí a zvukovým vibracím odrážejících se od hrnku. Carusovo první smolné zakopnutí, které jeho kariéru bohužel smolně poznamenalo. (15.12.2008)