Babovřesky

Ja bych to tak tragicky nevidel. Je to proste Troska, clovek vi, co muze cekat a to taky dostane, takze kdyz jste spravne naladeny, neni to problem. Slunce, seno to sice neni, tohle je takova modernejsi verze skrizena s Kamenakem, ale pobavit to rozhodne dokaze. Herci jsou docela sympataci a baby jsou extra otravny, coz byl asi ucel. Je sice fakt, ze pulka filmu je postavena na tom, ze baby nekoho drbou a nekde stoji/nekam bezi, ale nastesti se najde i dost foru okolo. Ustredni melodie je docela chytlava, ale nemusela by hrat furt dokola. Takze celkove zadnej zazrak, ale pobavit se u toho da a nevidim duvod, proc na to zase nekdy nekouknout. (04.09.2013)

Když přestaly fungovat topserialy, člověk už neměl přístup ke sledování Simpsonů u jídla, a jelikož po mně na Youtube už jistou dobu laškovně házel očkem první díl Troškovy vesnické taškařice o vřískajících babách, tak jsem si řekl, že se na onen (věkem aktérů i zdejším hodnocením) prošedivělý skvost podívám. Samotný rozjezd filmu nebyl až zase tolik špatný ("Ty vole, a je po mně!"), ale pak se to scenáristicky začalo rozcházet do všelijakých směrů a začala z toho být jedna velká nekonzistentní patlanice, ve které bylo téměř všechno možné nehledě na původní žánr (viz jedna nejmenovaná "bayovská scéna"). A co se herců týká, tak je film na celkem bídné úrovni - oproti trilogii "Slunce, seno ..." tomu chybí civilní a v rámci možností uvěřitelné výkony. Zde jde spíše o přehnané karikování vesnických charakterů, které působí víc trapně než vtipně. (14.11.2019)

Moje jediný štěstí bylo, že jsem seděla vedle zábradlí, takže jsem se na něj mohla celou dobu projekce věšet. Jinak jsem si přečetla všechny pozitivní komentáře a nerozumím té základní situaci, ve které je Troška reprezentantem příjemné malé letní komedie, u které si běžný český divák rád odpočine - vzhledem k tomu, kolik je tu vyloženě nečeských vsuvek, formálních postupů a nápadů zcela v konstrastu s touhle základní hypotézou. Jsou tu dva falešné konce, z nichž jeden vypadá jako Nahota na prodej, stornován je metodou filmu Klik - život na dálkové ovládání, pokračuje to nezastíranou parafrází na tzv. americký konec z jakéhosi fiktivního muzikálu. Parodie na jeptišku je vypůjčená z francouzské série o Četnících. Linie strašidelného domu kolísá mezi detektivkou Agathy Christie, Vřískotem s Scary Movie, přičemž ikonická maska z Vřískotu se tu skutečně objevuje. A to nemluvím o poslední kapce, o plížení drbny Boženy Němcové ve stylu Sellersova Růžového pantera. Čili pokud toto všechno zamícháme do "typicky českých kulis a narážek", vychází nám z toho pěkný blivajz. Extrémně rušivá je pak umělost a vyprázdněnost celého Babovřeského prostoru, protože i ve Slunce, senu bývali ty Hoštice plné různých lidiček dotvářející kolorit vesnice a tady nepotkáváme během celého filmu nikoho jiného, než ty postavy, které mají jasně určené role ve scénkách, jakoby tomu bylo v Kameňácích. Ve stylu Kameňáků se pak nese i soundtrack, ve kterém nám úsměv na tváři (případně jinou grimasu) vykouzlí zejména Hanička Zagorová a její Ahoj, léto nebo Krystalky a jejich hitovka Tenhle kluk. A na toto se Lucka Plekancová snaží tančit v šatech po stoleté Trudě čili v něčem, co by mělo připomínat meziválečný haute couture. Na každý pád už teď se hrozím pokračování, protože nedořešených "dějových" linií nám zůstalo požehnaně. #finaleplzen (25.04.2013)

Po mnohých letech jsem se podívala na Troškovinu, abych zjistila, že, i když tvrdí opak, pořád neumí točit komedie. Humor je násilný a školácký, často i rasistický a prostě zlý. Příběh nedává smysl a navíc Troška vykrádá sám sebe. Časté citace jeho Slunce, sena …byly protivné. Je to institucializované buranství, na kterém je nejhorší, že v jeho filmech není zdrojem posměchu, ale něčím, na co bychom měli být hrdí. (06.09.2016)

Legrace sledovat, jak místní intelektuální "B"elita chrlí síru a oheň a do kina zatím i půl roku od premiéry proudí davy... Troška trošku točit vždycky uměl, takže když by se vykašlal na psaní a spolupracoval s trošku normálním scénáristou a vyhodil toho línýho kameramana (Břesky jsou plný kamerových nájezdů a klidně bych se vsadil, že to celé sesmolili s jedinou kolejnicí a jeřábem, všimněte si scény, kdy kamera otrocky objíždí schody Trudina domu, jaká nápaditost...), mohl by si kromě kasovních úspěchů vysloužit i mírnější reakce kritiky. Babovřesky (jakkoliv jsem deklamoval, že je nikdy vidět nechci, a taky jsem rád, že jsem nepřispěl přímo a nebýt workprintu, asi bych si to na Nově s nádavkem padesáti minut reklam nikdy nepustil) se nedokázaly a hlavně Troška asi ani nechtěl, když zaběhlý formát pro masy fungoval, vymanit z Kameňácké šablony. Takže epizodická osovost po dnech, opakovačky kokrhání kohouta na špalku točené naráz a pak rozstříhané, rodinný formát táta veřejný činitel, máma frustrovaná tátovou klesající potencí, mladší a starší dítě (tentokrát se Zdeněk pochlapil, obě holky a hlavně jejich spolužačky, jejichž primárním účelem je polapit mladé mužské diváky, stojí docela za to). Sice Kikinčukovi v komediálnosti chybí do Vydry asi jako Varům do Košic a Žilková nemá sexappelu ani desetinu Paulové, ale jinak jsou paralely zřejmé. Pár ubohých vtipů na okraj jako nostalgické vzpomínání na Kameňákov a kupodivu dost málo products placements. V zásadě bych vytknul jediné - NEVKUSNOST. Zdeněk Troška není žádný amatér, a právě jako ostřílený filmař by se měl od někoho naučit alespoň rámcově rozlišovat co ještě vtipné je a co připadá vtipné jen (a kdoví jestli) jemu. (10.07.2013)