Girls

Tento seriál určitě vybočuje z normy, je chytrý, má zajímavé postavy, které jsou plastické a mají vlastní vývojový oblouk. Hlavní problém je postava Hany Horváthové - autorčino alterego -, která chce být "hlasem této generace" (v anglické slovní hře k k tomu dodá "nebo alespoň jedním z hlasů", což ilustruje autorčin sebeuvědomělý ostrovtip; v druhé sérii Hana pronese větu “I’m planning to expose all my vulnerabilities to the entire internet"). Kritiky byla pro své sebezaujetí dokonce přirovnaná k Philipu Rothovi (Howard Megdal, The Coffin Factory). Seriálu tedy nejde jenom vykreslení obrazu ze života party mladých lidí, ale i o jakousi přímou osobní výpověď, která mně zatím není úplně jasná, nebo mi některé její části připadají trochu jalové. Jinak ale mladé autorce - které navíc nedělá problémy ukázat v každém díle své dnešním estetickým ideálům propagovaných módními časopisy nepříliš konformní tělo - samozřejmě fandím.___ Seriál je forma obzvlášť vhodná k reflektování aktuálních společenských témat či morálních otázek. Největší hity z produkce HBO jako The Sopranos řeší klinickou depresi, stav současné klinické psychiatrie, hédonizmus let boomu kapitalismu "flexibilní akumulace", napětí mezi stavem, v němž se člověk nachází a jeho ideály, samotu, izolovanot; Oz řeší otázky okolo justičního systému založeném na předpokladu common law o nestrannosti soudců, rasismus; Odpočívej v pokoji boj malých podniků v oligopolním prostředí, The Wire řeší problémy vyloučených komunit... Dunnhamová se takovýchto témat nutně taky dotýká (pracovní trh a uplatnění vysokoškoláků v stagnující ekonomice), ale je to pohled přece jenom povrchnější a subjektivnější než ve zmíněných seriálech. Možná že více staromodního sociálního realismu by Girls prospěl. (23.03.2013)

Navnadil mě plakát. Sjela jsem první čtyři díly, za tu dobu jsem se nezbavila dojmu, že mi jsou všechny postavy bez vyjímky nesympatické a jejich starosti a strasti mi připadaly nezajímavé, k účelu zívání jak ulité. Ani jednou jsem se nezasmála, nedojala, prostě nic. Končím. A ani jedna z holek není zdaleka tak hezká jako na zmíněném plakátu, photoshop rules. (18.06.2012)

Okoštoval jsem první sezónu a celkem dobrý. Taková lehce střelená vztahovka, slušné charaktery, civilní pojetí… na můj vkus je to ale málo weird a déle jsem u toho nevydržel. Ovšem žena si to velmi pochvaluje a sleduje dál. Girls mírně vybočují ze zajeté a mnohdy zkostnatělé komediální struktury televizních produkcí, mají sympatickou hlavní hrdinku a příjemně odsýpají. Co víc si přát? (26.02.2014)

Pilot ma síce vôbec nepresvedčil, ale ako diely pribúdali, začal som si uvedomovať kvality seriálu. Lena Dunham je ako mladá, tak aj neskutočne talentovaná a svetu predstavila jeden z najotvorenejších a najúprimnejších pohľadov do sveta mladých dievčat. Nebojí sa experimentovať, k postavám sa stavia zodpovedne a humor nachádza tam, kde by ho málokto objavil. Navyše, všetka tá nahota, sex a "vyberaný" slovník nie sú vôbec účelové - Girls je projekt, ktorý je oveľa chytrejší, než sa na prvý pohľad môže zdať. (04.07.2012)

Velice vtipně vymyšlený koncept "přechytralé" mladé autorky, který svojí (v rámci prezentovaného sociálního statusu protagonistek) všedností dráždí (nejen) konzumenty běžných magazine-glimmer vztahovek. Řeší se podvratná témata jako nechuť k ekonomickému osamostatnění, lidé svým vzezřením nezapadající do konzumního estetického kánonu zde beze všech skurpulí provozují sex. Lena Dunham ví co chce a ačkoliv ještě není zcela autorsky vyzrálá, dokáže se zhostit úlohy - slovy své postavy "hlasu své generace" - poměrně přesvědčivě. Pokud Sex and the CIty s určitou licencí vezmeme jako rozpustilý deníček dnešní buržoazie (bez pejorativního nádechu), Girls jsou takový společenský střed, koketující s realitou dejme tomu "stříbrné" mládeže. Samozřejmě se seriál v rámci intencí formátu nezbavuje veškeré povrchnosti, ale nazvat ho plytkým by byla chyba: reflexe přeci nemůže být o mnoho vznosnější, než její předobraz. (16.03.2013)