Kora

Nádherný vizuálny zážitok a nevtieravá čínska propaganda. Obyvateľ jednej odbojnej čínskej provincie (Tchai .wan, ehm pardon, čínske Taj Pej, ako sa to teraz politicky korektne volá) sa vyberie do inej odbojnej provincie (Tibet) a nezainteresovaný divák uvidí nielen krásy Himalájí, ale aj pár folklórne odprezentovaných Tibeťanov (tenhle čaj je nejtradičnejší), vrcholný úspech budovania komunizmu (asfaltku vedúcu do Lhasy), odolnosť jednotlivca voči nepriazni osudu. To všetko je krásne, exotické a film výborne funguje. Ale nezabudnite si uvedomiť, že za tým je ešte iná pravda - temná, asimilačná, netolerantná, komunistická. Ako spieval Kryl: Spasibo, boľoši, nikogda ne zabudem! (28.02.2014)

Řekněte si sami, jestli dokážete přijmout, že cyklista nejede sám, protože má s sebou kolo; že může telefonovat se svým mrtvým bratrem; že nejbližší je čerstvýmu absolventovi malý tibetský chlapeček. Kdo přistoupí na upřímný masochismus náročných osudových cest, hledání sebe sama skrz zkoušky odolnosti v drsné přírodě a pro ty, co milují svobodu cestování zcela nezávisle na vlastní triko, jó pro ty přesně je Kora určená. A ti ostatní, co vyčítají Amandě Palmer chlupy nebo Picasso vi krychle, kostelu kříže a Bukowskimu chlast, tak ti ať prosím vystoupí pro vlastní dobro na jiné stanici metra. (03.08.2014)

Asijský filmy si moc nepředepisuju, protože od sebe poměrně často nedokážu rozeznat jednotlivý asiaty a tím krom toho, že pak mám ve filmu bordel se stává film dost neosobním což nemám rád. Leč po přečtení tématu filmu jsem zkrátka neodolal, protože ono už samo téma, že nejsilnější zážitky v člověku zanechá cestování při kterém se pohybuje vlastní silou je mně neskutečné blízký, do toho ještě ty magicky kouzelné panoramatické záběry na himalejské vrcholky a jako divák se rochním blahem. Hlavní hrdina filmu má můj respekt, protoež tohle bych fakt nedal, no možná kdyby mě uživatelka Květula hecla, ale asi bych při tom chcípnul. (08.01.2014)

Bicycle movie z dálného východu s přehlídkou toho nejkrásnějšího, co lze ve výškách od dvou do pěti tisíc metrů nad mořem spatřit. Nesměli by to býti ovšem asiaté, aby základem všeho nebylo sebe překonání těla i ducha, víra v povinnost a odhodlání. Snímek nabízí odhodlání dvojího druhu, někdo myslí na bratra, někdo na Zmrzlinovou horu. Cesta je ovšem velmi nebezpečná. Tibetský folklór, citlivé drama i lehký humor, a to vše s politicky nakřápnutým nádechem, jak je zde v jiných komentářích popsáno. Výborná režie v nelehkých podmínkách a klasicky poctivé herecké výkony. Pro milovníky východní filosofie určitě výborný snímek. (03.08.2014)

Užívateľ hygienik trafil klinec po hlavičke. Ide o film nenápadne propagujúci okrem nádhernej krajiny tiež čosi iné. Napríklad skutočnosť, že žiadny Taiwanec, podľa vzoru hlavného hrdinu filmu, si nepotrebuje v Číne zaobstarávať falošné doklady, pretože ho v čínskom vnútrozemí pustia samozrejme úplne všade. Bez problémov sa cudzinec dostane na základe len letenky napríklad na bicykli do Tibetu. Počas cesty sa mu dostane primeranej zdravotnej starostlivosti, stretne slušných policajtov, odvšadiaľ sa v pohode dovolá a stretne milých ľudí. Tibeťania pôsobia ako zo skanzenu a čím viac sa blíži Lhase, tým viac je asfaltka upravenejšia a rovnejšia. Tentokrát nad jemne zapasovaným politickým posolstvom pre západný svet, víťazí pri hodnotení filmu krása prírody, skutočnosť, že divoké psy v Tibete neboli ukázané ako krvilačné netvory, ako ako hladné zvieratá, pohostinnosť miestnych a ich nádherné vyprevádzanie plné želania šťastia v živote a krásnych dní. Politickú reklamu štátu tiež zatienila prvotná idea príbehu splnenia priania mŕtvym členom rodiny (na podobný štýl bol v zmysle vzdania pocty mŕtvym členom rodiny, vyžadujúcej prekonanie prírody zmietanej živlami a vrtochmi počasia aj film Fridrika Thóra Fridriksona Zimnica, USA/Japonsko/Island/ Dánsko/NSR, 1995). (12.05.2014)