Konzultant

Advokát se nějakým neznámým způsobem zapojí do obchodu s drogami a vy netušíte proč. Všechny vedlejší postavy jsou do onoho obchodu nějak namočené a vy nemáte ponětí jak. Ne, teď nepopisuju prvních patnáct minut filmu, ale moje schopnosti analyzovat příběh po návratu z kina. Cormac McCarthy napsal scénář, ve kterém každá z postav mluví v metaforách, a ať už je to vlivem toho, že můj mozek vzdal po dvaceti minutách snahu dešifrovat je, nebo ať už je to tím, že jsou prostě bez vysvětlujícího komentáře autora rozluštit nejdou, pravda je taková, že ze synopse jsem se toho o o Konzultantovi dozvěděla víc než za dvě hodiny strávené jeho sledováním. (23.11.2013)

Důkaz toho, že být výborný spisovatel nerovná se být výborný scénárista. Takový nabubřelý scénáristický patvar, v němž se na jednoduchou otázku odpovídá pětiminutovými rádoby filozofickými žvásty, se opravdu jen tak nevidí. Sakra, dyť scénáři se nedaří pořádně vybudovat ani hlavní zápletku, natož aby fungovaly tyhle nechtěně směšné průpovídky! Ridley Scott navíc zřejmě nudou usnul již při natáčení první scény a celé to na za něj dodělal asi cvičitel gepardů, protože i on si do své obsáhlé filmografie připsal zdaleka nejhorší film. Dokonce i ti jinak hvězdní herci jsou zde nevýrazní a za vrchol herectví se tu dá považovat Fassbenderova nudle z nosu. Hodně smutná spolupráce dvou legend, která nikdy neměla vzniknout. (17.12.2013)

„Are you awake?“ Mexicko-texaské pomezí, jednání nesoucí následky, nesamoúčelné násilí, vztah mezi dravcem a kořistí, láska, smrt a osud, co má každý ve vlastních rukou, ale přitom ty ruce nekontroluje. Scott chytře, podobně jako Coeni, do osobitého díla moc nezasahoval a nechal McCarthyho přednosti samovolně vyplout na povrch země, která znovu není pro starý. Stylový The Counselor je postaven na stejných pilířích nevyřčenosti jako sám život, kdy něco je zjevné, něco lze předpokládat a k některým informacím se vůbec nedostanete, nicméně vězte, že pokud do této stavby zakomponujete kus sebe, máte vyhráno. Neaktivnímu divákovi, co odmítá dohlédnout dál, než po sumečka (mimochodem, Bardem by z fleku mohl hrát výra), nepomohou ani dialogy, které nejsou dialogy v pravém slova smyslu, ale spíše literární hrátky s jazykem na téma chamtivost, zaslepení bohatstvím či láskou a vykoupení v podobě smrti a nutno je brát tak, že když vám je dohromady 156 let, máte zkušenosti i nepopíratelné právo tesat moudra o životě a potměšilosti jeho konce. Plně chápu, že když člověk přistoupí k „jižanské gotice“ se standardním žánrovým očekáváním (slovy Krytona): "Android potká androida. Z androida se stane chameleon. Android ztratí chameleona, chameleon se přemění na slizku, android získá slizku, slizka potká slizku a odejdou spolu, android ztratí slizku, chameleona i androida.“, bolí to. Ne jako kravata bolito, ne jako vnímavý přístup, ale bolí.. Konzultant už je vzhůru. A vy..? (03.12.2013)

Aneb kterak si nejlepší žijící zámořský spisovatel a nejlepší žijící britský režisér umělecky dvakrát moc nepotykali. Každý si jede to své, bez ohledu na toho druhého. A tak Cormac valí veškeré scenáristické poučky ignorující ryze symbolickou metaforickou existencionální rovinu plnou nejednoznačných postav, nastavování zrcadel, nevyřčených motivací a deklamací zdánlivě o ničem, ale ve skutečnosti o vykoupení, zatracení (ne)možnosti volby či předurčenosti a thrilleroidní linie je pro něj pouze nutnou (přesto chytřejší a reálnější než by se zdálo) spojující obezličkou. Ten druhý se naopak soustředí na to, co je zajímavé z žánrového filmového hlediska a tak postavy, přesah a natož nějakou symboliku neřeší. Výsledek je natolik specifický, svébytný a trefně obsazený (až na tu jednu výjimku potvrzující pravidlo... Ano, koukám na tebe Cameron), že má jednou nohou našlápnuto v určitých kruzích ke zkultovění a v těch zbylých k nepochopení, zatracení a hrsti Zlatých malin. (27.11.2013)

Hezky zabalená prdlačka, která mi voněla hlavně díky atmosféře kina na Waiheke (bod pro nás, =woody=) a díky hereckým výkonům. Chápu, že když kvůli ničemu jinému, tak kvůli nim stálo za to Konzultanta natočit. Akorát Andílek Cameron by si měla krapet upustit rtíky, neboť to vypadá, že je ve volném čase půjčuje dětem do bazénu jako rukávky. Co touhle odrážkou ve filmografii chtěl říct pan velkotovárník Ridley nevím, každopádně se docela těším, až Exodem zamíří zpátky do svého rajonu. Jo a ještě abych nezapomněl - miluju tyhle překlady... (Waiheke Island, NZ) (03.01.2014)