Konzultant

Advokát se nějakým neznámým způsobem zapojí do obchodu s drogami a vy netušíte proč. Všechny vedlejší postavy jsou do onoho obchodu nějak namočené a vy nemáte ponětí jak. Ne, teď nepopisuju prvních patnáct minut filmu, ale moje schopnosti analyzovat příběh po návratu z kina. Cormac McCarthy napsal scénář, ve kterém každá z postav mluví v metaforách, a ať už je to vlivem toho, že můj mozek vzdal po dvaceti minutách snahu dešifrovat je, nebo ať už je to tím, že jsou prostě bez vysvětlujícího komentáře autora rozluštit nejdou, pravda je taková, že ze synopse jsem se toho o o Konzultantovi dozvěděla víc než za dvě hodiny strávené jeho sledováním. (23.11.2013)

Možná jste při filmu slyšeli slabý šustění. To šustil papír. Nepravděpodobností mouder na minutu nebo spíš na sekundu a ke konci i moralit. Mě to baví. Btw. teď jsem si přečetl komentář Davida 82. to je ten úplně nahoře. A nepřijde mi to tak. Ale kdyby měl pravdu: není důsledkem nepodarku to, že film zkultovní, protože nevydařený film je u skupiny těch, co maj nakoukáno, jediný originální, zatímco ten zbytek je dokonalé, ale stále jen řemeslo (tedy okoukané a nezajímavé)...? (27.11.2013)

Stává se mi opravdu jenom výjimečně, že bych se loučil s filmovými titulky a v téže chvíli se cítil ztracený, protože jsem nechápal, co se v právě dokoukaném filmu odehrálo. Musel jsem si pustit klíčové scény ještě jednou, abych se chytil a docvakly mi všechny motivace, zákulisní hry a spojenectví. Klíčové přitom nebyly přestřelky nebo popravy filmových postav, ale dialogy. Dialogy vymazlené a sofistikované, kdy jsem si např. rozhovor advokáta se šéfem kartelu okouzleně pustil třikrát, abych si vychutnal jemnou hru dravce pohrávajícího si se svou kořistí. Konzultant je pro určitou specifickou vrstvu poučených a naladěných diváků, rozhodně není snímkem pro široké publikum a neváhal bych ho označit za kultovní v tom původním smyslu slova - tedy nikoliv jako masově úspěšný film, nýbrž film, který okouzlí nevelkou skupinu fajnšmekrů. Zatímco Scottův Prometheus byl třeskutě blbý, Konzultant od téhož režiséra je film chytrý. Chytrý až moc, otravně a nesympaticky. Je to jakýsi kříženec Tahle země není pro starý a Jeden musí z kola ven. S prvním titulem ho pojí jméno autora scénáře a tématika světa drogových kartelů a lidí z podsvětí, s druhým zase způsob vyprávění, který je pro diváka obtížně stravitelný. Nepomáhá mu například absence postav, kterým je možno fandit. Jedinou kladnou postavu, která se do světa špinavých obchodů dostala nedopatřením, události nelítostně semelou a zbytek pokřivených charakterů už jen soutěží o to, kam až je schopen ve své podlosti zajít. Scénárista dávkuje informace po troškách a ledascos si nechává pro sebe, musíte zkrátka domýšlet a zpracovávat tam, kde byste rádi jenom konzumovali. Každopádně na jeho výsledné podobě se podepsal mnohem víc Cormac McCarthy než Ridley Scott. Měl bych sice pár připomínek, např. obsazení typové herečky Cameron Diaz rozumné nebylo, jakkoliv díky režijnímu vedení příliš nepřekážela, Scott věděl, co je schopna herecky utáhnout a nezatěžoval ji. Její sexuální výstup, který pro některé diváky bude třešničkou na dortu, mi přišel zbytečný a laciný a v několika dalších scénách si štáb chtěl tak trochu zahrát na Tarrantina, ale z původních čtyřech uvažovaných hvězdiček jdu na pět, protože u tak těžce podhodnoceného snímku nebudu váhat mu pomoci. Celkový dojem: 90 %. (08.04.2017)

Brad Pitt hraje hajzlíka, Michael Fassbender hraje hajzlíka, Javier Bardem je úchylák a hajzl. Penélope Cruz dobrý, hlavně ze začátku, ale zase se tam moc neobjeví. Cameron Diaz pro změnu hraje takovou mrchu, až mi z ní bylo zle. I přesto jsou všechny herecké výkony skvělé, jen pořádně nevím, na koho se mám upnout, aby mi film přišel alespoň trošku sympatický. Takhle je to pro mě nejnepříjemnější film Ridleye Scotta a co na plat, že má zajímavý příběh, když nejsem schopnej si ho s těmi herci užít. (21.06.2014)

Zhlédnuto bezprostředně po (druhém) dočtení stejnojmenné McCarthyho předlohy (která má ostatně víceméně formu scénáře). Musím se přiznat, že Cormac McCarthy mě - podobně jako jeho vrstevník Philip Roth, který je narozený ve stejném roce 1933 - už dlouho fascinuje tím, jak navzdory vysokému věku neustále umělecky překonává sám sebe. Každá jeho nová kniha (četl jsem od něj vše, resp. vše, co vyšlo v češtině) je konciznější (McCarthyho pozdní knihy jsou co do rozsahu výrazně kratší než jeho raná tvroba) a literárně suverénnější. Konzultant (odhlédnu-li od své averze k nešťastnému českému názvu, který nejenže neodpovídá americkému významu slova counselor, ale ani samotnému ději) je v tomto ohledu zhuštěný na samou dřeň, spousta věcí je nedořečena či pouze naznačena, a je nutné, aby si to čtenář/divák domyslel. Jednoduchým důvodem, proč je filmová adaptace tak útlé knížky (v češtině má 160 stran) dlouhá 138 minut (film jsem viděl v delší verzi obsahující několik důležitých scén navíc), je skutečnost, že se jedná o doslovnou adaptaci, která na filmové plátno z knihy převádí v podstatě vše. Vyjma pár nepodstatných detailů, které byly vypuštěny pravděpodobně z cenzurních důvodů (např. dialog o snuff pornu je v knize výrazně drsnější), se tak jedná o plnohodnotné zfilmování autorova textu - pro čtenáře, kteří jsou s ním obeznámeni, tak film poklidně spěje ke svému předem známému konci, protože nemá čím překvapit (scéna Westrayovy popravy bollitem je ovšem šokující, i když jste na ni dopředu připraveni). Přesto jsem se na tento film těšil, protože mě nadchlo herecké obsazení i jméno režiséra, a velmi jsem toužil vidět, jak se všichni s McCarthyho textem poprali. V tomto ohledu za mě téměř maximální spokojenost - především Cameron Diaz je výtečná, a v některých scénách z ní doslova mrazí. Důvod, proč si zde film vysloužil tak nízké hodnocení, je pravděpodobně skryt v tom, že je mnohem sofistikovanější, než jsou diváci u tohoto žánru zvyklí. Ve filmu zazní celá řada komplikovaných dialogů o zlu a lidském světě, které běžný člověk nemá moc šanci pobrat. Jsem ale dalek toho, abych toto filmu vyčítal - pro mě osobně je to invenční podívaná, která přišla s něčím, co tady nikdo jiný nedělá, a jejíž krutost se mi mimochodem jeví - na rozdíl od většiny podobné produkce - jako zcela uvěřitelná. Bůhví, proč to tomu McCarthymu tak věřím, ale když třeba píše, že nejde obchodovat s Araby, protože o další peníze už prostě nestojí, přijde mi to neuvěřitelně trefné, a zapadající do představy světa, kterou s autorem sdílím. Jeho pohled na náš svět je skoro jistě bezútěšný a krutý, ale určitě ne cynický. Neznám v současnosti autora, který by psal stejně přesvědčivě o těchto aspektech života. Za mě silné 4 hvězdy. (11.11.2014)