Insidious: Kapitola 2

Zhlédnuto v kině. Chtělo by se až napsat "volejte sláva a tři dny se radujte!". Insidious: Chapter 2 je totiž, pokud ne lepším, tak rozhodně stejně dobrým filmem, jako byla jednička. A nejen to, ukazuje se, že Wan je, co se týče pokračování, machr. Už dlouho jsem neviděl pokračovaní HOROROVÉHO filmu, které by se nedalo nazvat zbytečné. Viděl jsem zábavná pokračování, špatná, ale tohle je dost možná první hororové pokračování, kdy tvůrce rozvíjí původní příběh do krásně zvrácených a děsivých detailů, aniž by se do toho nějak zapletl (teda, počkám, co na to poví pánové ze CinemaSins či ScreenJunkies, pokud vůbec něco) či úplně pohnojil, hodně slušně řečeno, první díl. Upřímně můžu říct, že jsem si tento film užil stejně, jako předchozí. Nemám důvod váhat s hodnocením. P. S. A přál bych vám někdy zažít Skoty v kině. Byl jsem v plném kině a pár sedaček nalevo ode mě seděl týpek s hodně silným akcentem, který pokaždé, když se něco mělo stát, řekl: "Oh, come on now!", a pak se za pár vteřin lekl. :-) (14.11.2013)

Zpočátku jsem k filmu přistupoval s notnou dávkou nedůvěry a nezdál se mě nikterak vydařený. Přišlo mě jakoby se James Wan viděl již spíše v sérii Rychle a zběsile a byl již z hororů trošku otrávený. Nicméně, v polovině nastává zlom. Jednotlivé dílky do sebe začínají zapadat, děj se stává zajímavý a spousta momentů se vysvětluje. Film začíná dávat smysl a vhodně doplňuje nejen první díl, ale doplňuje, v mých očích slabý, úvod. Insidious: Chapter 2 není klasickou dvojkou na jakou jsme v posledních letech zvyklí. Kdy je všeho víc, více lekaček, více postav, více duchů. Ač se mě zdálo téměř nemožné, že by v prvním díle chyběly nějaké dílky, dvojka si našla tyto mezery, vhodně doplnila a děj více rozvinula. Nezbývá než se těšit na trojku. Pevně doufám že si James Wan ponechá i nadále určitý dohled. 75% (13.12.2013)

Jednička se mi doteď plete, žadný zázrak to nebyl, co chtít od dvojky víc než slátanější, samoúčelnější, odfláklejší a zbytečnější duchařskou pakárnu... Dle očekávání. Zlatý slasherový remakey kde člověk dostal aspoň kozy a pár krvavých smrtí, tohle je trapárna na úrovní strašidelnýho domu na matějský (toho nudnějšího). Jako kdyby se Wan dokonale vyčerpal a točil čistě z rozumu. (16.08.2015)

Ták, a máme to za sebou. Finálny zlom vo Wanovej kariére, a veľkolepá rozlúčka s hororovým žánrom (aspoň dočasne). Dvojka má ten problém, že sme už všetko raz videli, a tak hlavným ťahákom je tentoraz príbeh. Atmosféra je o niečo slabšia, a po prvý krát si začínam plne uvedomovať slabiny Whanellových scenárov, teda miernu opotrebovanosť a nutnosť silného reťazca infarktových scén (keďže mu kvalitná scenáristika robí malé problémy), ale práve toto v prvom Insidious vyšlo na jedničku. Druhá kapitola sa snaží zabodovať bez toho, je vlastne výpravnou púťou za hľadaním stratenej duše, a tak sa musí improvizovať, čo znamená menej kvalitných ľakačiek a opatrnejší postup príbehom. Škoda, že najlepšou ľakačkou celého filmu je zopakovaná scéna z minula - a dokonca aj Bishara mi začína pripadať, ako by len recykloval svoje klasické motívy. Sečteno a podtrženo, jeden z najlepších hororov roka, ale je vidieť, že na V zajatí démonov si dal záležať viac. (24.01.2014)

Proč jen se mi tohle bubání ani napodruhé nezdálo být nějak zvlášť nevšední? Asi jsem zmlsaný, a přímý postup na branku mi přijde málo rafinovaný, zábavný? Nebo lekačky podepřené hlukovými skoky u mne shazují samy sebe? Inu, abych to hlavní popsal pocitově: když se velká většina aktérů snažila dělat, že jsou, co hrají, nějak jsem jim nevěřil skoro nikomu, a viděl jen nic moc herce. Snad jen manželka hrála jak měla. (02.02.2014)