Insidious: Kapitola 2

Sranda, jednotka ma príliš nebavila, ale dvojka áno. Trvá síce takmer dve hodiny, čo je dosť veľa, ale tvorcovia sa nám to snažia spríjemniť, ako sa len dá. Neustále sa niečo deje. Hrdinom najnápomocnejšia postava z jednotky je mŕtva (čo však nebráni jej hereckému predstaviteľovi v návrate), do popredia vstupuje nové médium, vracia sa podarená dvojka mladých pomocníkov Elise, jedna časť postáv je v dome, druhá blúdi ponurou, dávno opustenou nemocnicou. Sú tu nové monštrá, zaujímavé flashbacky, oproti jednotke je viac do popredia pretlačený svet „inej dimenzie“, pán manžel možno je a možno nie je druhý Jack Torrance, cestujeme časom (!) a „záhrobie“ je síce extrémne nízkorozpočtové, ale o to pôsobivejšie. Scenár je plný osviežujúcich drobností (dvojka sa odohráva len pár hodín po jednotke), strašidelné scény sú síce klišé (keď budete očakávať útok zla, vtedy aj naozaj zaútočí), ale intenzívne. Pod čiernu zem by som zvozil čudné akčné scény s prízrakmi a priemerné masky duchov, ale zachraňujú to skvelí herci s dobre načrtnutými a sympatickými postavami, ktorým držíte palce + dialógy, ktoré majú zmysel. Občas to jemne nudí, ale proste videl som to už dva razy a „musím“ dať až 70%. (09.09.2017)

Čekal bych, že druhej díl bude jen slabej odvárek, kterej si Wan střihnul jen tak narychlo po skvělým The Conjuring, a nedůležitej dodatek ke skvělýmu prvnímu dílu. Opak je ale pravdou. Jde o plnohodnotný hororový pokračování, který nerecykluje a jen nenásilně rozšiřuje příběh prvního dílu, ale už to jede celý trochu na jiný vlně. Na příběhu je to postavený především, je fakt hustej a nedá se vytušit dopředu. Nejede to na šťávě lekaček, jako spíš na hrůznejch výjevech, při kterých diváka občas zamrazí, a to je velký plus. A jak už je zvykem, konec může, ale taky nemusí vyústit v třetí díl. Vrátka jsou ale otevřený. Každopádně mě už Wan po několikátý přesvědčil, že patří ke špičce moderní hororový scény. Jen tak dál. (06.10.2013)

Kdyby mi džin udělil jedno přání, tak bych si přála, aby se James Wan nikdy nerozhodl být režisérem. Ale jsem si vědoma toho, že tak, jako je zlo o sobě věčné, tak i zloscénáře nakonec vždy najdou někoho, kdo jim dobrovolně věnuje část své duše. Lehce mě pobavila scéna, kde Josh vyráží dveře a tak. A pak ještě že Patrick Wilson je v tom stařeckém make upu přitažlivější než v běžné vizáži. Ale nestačí to, nestačí to, nestačí to vůbec na nic, ani na pokřivený úsměv. (A za ty ustavující záběry baráku bych vážně sekala ruce.) (16.12.2013)

AMITYVILLE potkává PSYCHO. Totéž co jednička - řemeslně zdatně natočená hromada klišé, lekaček a Whannelových/Wanových trademarků (panenky) s vydatným rozvíjením mytologie originálu. Patrick Wilson se pěkně mrazivě usmívá a Rose Byrne sice nemá co hrát, ale permanentně vyděšený výraz jí sluší. Z žádné Wanovy duchařiny jsem si zatím na prdel nesedl, ale v rámci žánrové zábavy všechny nadprůměrně pobaví. (06.01.2014)

Nemám nič osobné proti Wanovi ani vlne ducharín, ktoré stvoril. Je to aj jeho zásluha, že skončila tá odporná éra plná exploatačných nechutností a remakov. Ale toto prosím nie. Chápem, že Insidious 2 funguje v kine, no je to len lunaparková prehliadka ľakačiek doplnených o prvoplánové variácie motívov zo starých hororov (klasické duchariny, Psycho, či The Shinning). Hereditary je prvotriedna ducharina, The Pact je prvotriedny horor postavený na ľakačkách. Toto je generická vata. (03.11.2018)