Hry o život: Drozdajka 1

Film mne doslova šokoval a přimlátil křížem na hřebík (nebo opačně??), protože se nese aspoň konečně v temném duchu a zpracovává téma již jinak než díly předchozí, který bych zavřel do trezoru na věky věků ... :))) Tohle docela ušlo, ta temnota byla fajn, kýčovitost klesla o pořádnej kus dolů a herecký výkony se mi zdály tak nějak celkově lepší ... Film konečně nevykrádá Japonskou genialitu (Battle Royale/Batoru rowaiaru/ バトル・ロワイアル) (2000), ale jde si svojí sice trapnou, ale Západní cestou ... Knihu jsem nečetl, ale viděl sem, že ji prodávají v obchodě ... :)) (22.02.2015)

Jak Aréna, tak Pomsta byly na adaptační poměry young adults parádní a dokonale gradující, ale kvalitám předlohy se v mých očích zkrátka přiblížit nemohly. Jakkoli to ve druhém případě bylo jen těsně. O to víc jsem se bál rozdělení samotného finále, jehož politické intriky či pozvolné válečné taktiky byly v knižní podobě zdaleka nejslabšími (a přitom dost častými) pasážemi. Jenže osud a producenti přihráli k osvědčenému tvůrčímu týmu dva nováčky, scenáristickou dvojici Strong-Craig. Těžko říct, jak se k sobě tihle dva dostali a co je přivedlo k Hunger Games, ale bylo to rozhodnutí, které celou ságu definitivně překlápí do soběstačné roviny. S dostatkem času a emocemi, které se díky neselhávající a naopak herecky rostoucí Jennifer dotýkají těch správných míst. Z prvního Mockingjaye tak vyrostla konstantně napínavá podívaná, která i přes zdánlivou bezdějovost ani na chvíli neztratí náboj a o to víc z ní ční nezapomenutelné momenty (Katnissina píseň, růže, finální zvrat). Teď už nemají Lawrence a spol. co dokazovat, protože nejkritičtější okamžik zvládli s šokující bravurou a leží před nimi úkol o to zrádnější. Adaptovat přesně to čiré zlato, kterým je druhá polovina. A ano, trnu stejně tak moc jako se těším. (23.11.2014)

První část závěrečného dílu se nese ve velmi pomalém tempu a hlavní prioritou je zde politika podpořená kapkou romantiky. Neustálé propagování hlavní hrdinky a dumání nad tím, jak ovlivnit co nejvíce lidí, zůstává po několika desítkách minut naprosto mimo jakoukoliv atraktivitu. Celé je to propletené zbytečnými scénami, nudnými dialogy a nutno říct, že i pár trochu zajímavými okamžiky. Odpuzující příklad aktuálně populárního rozdělování posledního dílu. [40%] (26.11.2015)

Bavil jsem se u předchozích "arénových dílů" a bavil jsem se i u první části posledního dílu. Jo, taky mě zpočátku štvalo, že to ti chamtivci musí všechno natahovat do co nejvíce dílů, do co nejvíce let... Ale když hodnotím film jako takový, tak ten se mi líbil. Je to něco jinýho než dříve, ale neztrácí to na zajímavosti, má to skvělou atmosféru a několik výborných napínavých scén. Mě tento svět, postavy a jejich příběh prostě baví, takže jsem nakonec docela rád, že dostaneme za rok ještě další, doufejme, že opět tak povedenou, druhou část třetí knihy. Ty knihy jsem mimochodem nečetl, což možná napomáhá tomu, že se mi filmové zpracování tak líbí. 75% (22.12.2014)

Jsem docela zvědav, kam tento zajisté tisícidílný literární patogen na plátně povede, až slečna Lórencová, která pomalu ale jistě vykvétá ze svého pedofilního šarmu oplácané tlustostehenné patnáctky do škaredého otylého chlapa s mastnými vlasy, začne mutovat a naroste jí ohryzek. A ihned si i sám svou zvědavost ukojím: „Inu kam by, jen hlouběji tam, kde se už nyní nachází. Do prdele!“. Parazitická grafomanka Zuzana peče dál podle osvědčeného receptu na Pottratovsko – Stmívací buchtu: „Vykraďte z postapo žánru, co se dá, promíchejte, přidejte uvědomělou a náležitě rozpolcenou náctiletou krávu s lukem a ambicemi zachránit svět, pár nagelovaných homosexuálů, ukrutnou porci osudové lásky, kýčovitě existenciální dialogy, mohutný komparz v podobě hodných a zlých soudruhů, naházejte do Wordu a přizpůsobte tak, aby se u toho daly bez traumatu vymačkávat jebáky a našla se v tom každá ta pubertálně snící, školou povinná šereda ještě před první menstruací. A voilà, z rychlotrouby pro trouby vytahujeme pokračování mega(s)hitu, tentokráte navíc s kůl příznačným názvem Hangrhejs: Mokrýgej - Část první.“ Když už jsme u toho vykrádání, opět mi to nedá, abych se zase trošku nezaopičil po svém největším vzoru, věhlasném bulvárním bodohoniči, mulťákovi, nejhustším borečkovi Mléčné dráhy a naprosto „originálním“ přemísťovači duševního vlastnictví z internetových blogů, který všechny blahoslavené tak hřejivě a s lehkostí zásobuje svými kůl třeskutě ftipnými kritikami neviděných filmů a jehož již léta tak křečovitě a urputně kopíruji. Proto i já musím hned obnažit a vystavit na odiv své básnické střevo, cit pro rytmus a dokonalý rým a také obšťastnit čtenáře dávkou ukrutně humorné a stejně vyspělé poezie. Takže, ehm, ehm: „Byl první máj, kunda!, byl lásky čas, kurvy!, a já si šel koupit kabanos, vole! Kaďáku… Kaďáku… Kaďáku, ty jsi ale trapný pičus! Pičus. Pičus.“ (24.02.2015)