Hry o život: Drozdajka 1

The Hunger Games: Mockingjay - Part 1 je celkom iný film než jeho predchodcovia. Hry o život sa premenili na Hru o moc nad verejnou mienkou, nad rozmýšľanie obyvateľov v snahe nadobudnúť vyšší zámer. Film nepotrebuje toľko pištolí, ani vybuchnutých rakiet. Ronia sa tu slzy beznádeje častejšie ako za padlých v aréne, lebo Hry sa dostali z uzavretého miesta do otvoreného sveta, kde sa bojuje o existenciu. Nie je to ľahké, ani optimistické sledovanie a ešte viac sa zvýrazňuje depresia Panemu s malými iskierkami nádeje. Herci sú výborní a vďaka pretaktovaniu na maximálnu drámu vynikne Jennifer Lawrence s veľkými dilemami, ale aj všetci herci v menších roličkách, kde treba kričať či prednášať osudové dialógy. Zaujímavo hrá Donald Sutherland a pribudla veľmi solídna Julianne Moore a Philip Seymour Hoffman je tiež silný. Tri hviezdy si Drozdajka 1 odnáša kvôli vytrhnutiu z kontextu. Nie je to epizóda ako Skúška ohňom, ktorá má síce otvorený koniec, ale obstojí aj samostatne. Drozdajka 1 ide z otvoreného konca do otvoreného konca a je iba fragmentom v sérii. (31.05.2019)

Jak jsem se již zmínila (nebo chtěla zmínit) v komentářích k předchozím dílům, na "Hunger Games" mě vždy více bavila část mimo arénu, takže mi ukecanost a nízká koncentrace akčních scén vůbec nevadí. (Navíc zas tak nízká není, tak to laskavě nedramatizujte...) Teď už zbývá jen čekat, jaké tempo nasadí druhá část. A když už jsme u těch druhých částí, na rozdíl od zdvojeného, nedůstojného průseru "Harry Potter: A relikvie emoce postrádající nudy", nemám s "Hunger Games" a s jejich přepůlením sebemenší problém. Alespoň zatím. "If we burn, you burn with us!" BOOM! (26.11.2014)

Zhlédnuto v kině. Po vlažném startu této série v podobě prvního dílu a mnohonásobně lepším druhém dílu jsem se na tento díl těšil, i přes fakt, že se mi pořád nelíbí, že jej rozdělili do dvou. Jenže poté mi pár kamarádů řeklo, že tenhle díl je docela nuda a zklamání. Takže když jsem usedl do sedačky v kině a čekal, co se bude dít, měl jsem očekávání docela nízko. A nevím, jestli zrovna tohle pomohlo, nebo jenom lidi byli nasyceni skvělým druhým dílem, který byl plný akce, ale mně to nepřišlo zase tak špatné. Opět, pravděpodobně to mohl být jeden film, ne dva, ale to uvidíme příští rok, jak to zakončí, teď mi ale nezbývá než napsat, že tenhle film měl své silné momenty (zpívající Katniss vede) a že mě ani tak nenudil, jak jsem čekal. Navíc si pořád stojím za svým a můj finální argument pro 75 % je ten, že já, člověk, který nikdy nebyl nějakým velkým fanouškem této série, můžu s klidným svědomím napsat, že tenhle díl může "nudou" nazývat jen někdo, kdo zapomněl na první díl, který pro mě stále zůstává jen průměrným filmem a nejhorším filmem z celé série. (28.12.2014)

Takhle by vypadal první Kapitán Amerika, kdyby to nebyla úplná sračka. Šok, ó jaký to šok: v rozporu se všemi očekáváními nemůže za rozdělení předlohy – minimálně úplně ne – obava, že pokud se otrocky nepřevede každá bezvýznamná událost z finálního dílu, uječené fanynky z toho jebne (třebaže i tenhle aspekt bezpochyby sehrál svou roli a do jisté míry se projevuje, protože dějově se stane bez přehánění naprosté hovno), nýbrž legitimní snaha pořádně rozebrat jeden z nejcharakterističtějších tematických rysů série, a to faktickou nemožnost vést v moderní mediální době autentickou revoluci. Lze označit za autentickou vzpouru, která je na jednu stranu zrozena z reálného rozhořčení a prováděna samostatně jednajícími osobami, na tu druhou ovšem z velké části ovlivňována a přiživována profesionálně zorchestrovanými scénáři, jež mají v základu pravdivé jádro a známku prožité emoce, proměněné klasickými filmařskými triky k nepoznání, stále jsou však více než schopné vzbudit v příjemci skutečnou, potentní reakci? A co účastníci revoluce, nakolik jsou svobodnými aktéry, a nakolik manipulovanými loutkami v cizí hře? Celý konflikt je ještě umocňován tím, že tohohle PR boje se účastní dvě strany, které reagují nikoli na reálné dění, nýbrž si vzájemně poskytují zpětnou vazbu v podobě dalších smyšlenek, jež zase nutí k akci oponenta i plebs (viz například způsob, jakým se Kapitol i 13. distrikt vypořádají se sebepropagací v případě katastrofálního fiaska v 8. distriktu, na němž mají oba totožný podíl). Nedá se říct, že by film na tyhle otázky poskytoval nějakou jasnou odpověď – soustředí se spíš na jejich pojmenování a ukázání vlivu, který mají na protagonisty. Osvěžující je, že tvůrci si jsou oproti samotné autorce a prvnímu dílu vědomi fundamentálního rozporu série, a sice vzájemně neslučitelných snah stvořit co nejzábavnější a divácky nejvděčnější dílo, a zároveň se kriticky vyjadřovat k manipulativnímu potenciálu médií (nejvýraznějším příkladem je samozřejmě zahrnutí části traileru do jednoho z propagandistických spotů). Je to nějak objevné? Nevím, mohlo by, kdyby se tvůrci odlepili od zdi, vzdali se touhy zavděčit se divákovi a vrhli se do nastolených otázek koulemi napřed, na druhou stranu ale nevím o žádném jiném moderním díle, které by tohle téma vůbec nakouslo, takže vlastně nemám proč kafrat. (07.12.2014)