Predĺžený víkend

Prodloužený víkend jsem zhlédl v rámci akce Valentýn, kdy je člověk ochoten pro naplnění představ o svátku zamilovaných podstoupit nějakou tu romanci a trošku zabodovat v partnerském vztahu. Film se dá zjednodušeně shrnout frekventovaným slovním obratem "neurazí, ale ani nenadchne". Neurazí už jen kvůli přítomnosti ústředního hereckého páru. Kate patří v rámci své generace mezi elitu ženského charakterního herectví a tu opuštěnou maminku jí zkrátka věříte. Josh Brolin by si mohl na role charismatických vousáčů s drsným zevnějškem a dobrým srdcem dát patent - typově tam zkrátka sedne. Ostatní kolem hrají, co mají, a režisér to celé dokáže ukočírovat. Potíž je ve scénáři, který některé věci vůbec neřeší a jiné jen nakousne. Na tom námětu je nejzajímavější a nejdůležitější vzájemné poznávání, budování důvěry a vztahu mezi uprchlým vězněm a jeho rukojmími. Jenže právě to je neuvěřitelně odbyté. Skoro se zdá, jako by Kate Winslet na něco takového jen čekala a s nadšením po pár hodinách skončila v posteli s vrahem odsouzeným na 18 let. Co si potom ale máte o takové postavě myslet? Psychologie je zkrátka odbytá, případně zcela nedůvěryhodná. A ten naroubovaný romantický závěr jako by vypadl z pokleslé červené knihovny. Celkový dojem: 55 %. (21.02.2014)

Usoplenost roku. Vem to však čert, je to film převážně pro ženské publikum a to ještě pravděpodobně pro divačky 30+. Sice se to celé příšerně táááááhlo, ale nijak přehnaně nenudilo. A koukám, že Tobyemu bude pětadvacet už navždy. Jedna z koukatelnějších červených knihoven. // A vzkaz pro sochoking či jak se tomu nadává - ne, ženy pouze vychovávají děti. Chlapče slovenská, každý jednou dospěje. (04.05.2014)

Jasona Reitmana považuju za jednoho z nejlepších současných režisérů a snad žádný jeho film to nedokazuje tak jasně jako Labor Day. I když je paradoxně asi jeho nejslabší, tak právě Reitmanova pevná režijní ruka, jeho příkladné vedení herců a řemeslná jistota zabránila tomu, aby film sklouznul k pouhému prachsprostému ždímání emocí. Červená knihovna? Pokud ano, je to ta nejlépe natočená červená knihovna vůbec. A funguje přesně tak, jak fungovat má. S krásnou retro atmosférou, kde i ty kýčovitě malebné sluneční paprsky mají své místo a idealističtí uprchlíci z vězení tu nepůsobí nepatřičně, nýbrž jako přirozená součást vyprávění. Přesní herci jsou samozřejmostí a Kate Winslet si za své příkladné ztvárnění nejisté a psychicky vyčerpané matky loni zasloužila alespoň oscarovou nominaci. Reitman nám svým filmem chtěl naznačit, že pohádek je stále potřeba. A to mu já, narozdíl od mnohých dalších, zkrátka nemůžu vyčítat. 80 % (29.12.2014)

Velmi rozporuplný dojem. Ovšem spíš mám tendenci kritizovat, jelikož si myslím, že potenciál tam byl obrovský. Na můj vkus až příliš nereálné a zbytečně nudné. Někdy jsem ani nepochopil smysl některých scén či postav a tak pomalé tempo se podle mě pro tento snímek nehodilo a film prostě v žádném ohledu nevynikl, přestože mohl. Jinak mě to ale po celou dobu zajímalo, neotravovalo a nemůžu říct, že se mi to nelíbilo, což je vlastně divné, vzhledem k tomu, kolik věcí mi tam vadilo. Každopádně jsem čekal víc, to bezpochyby. (07.02.2014)

Precizní červená knihovna, kterou bych před pár lety přirovnával k Danielle Steel či Rosamundě Pilcherové, dnes bych si rád vzpomenul na ty city. S přibývajícím věkem mi asi měkne mozek, zatím tedy jen ten, Kate Winslet jsem měl pořád chuť oslintat. Moje pragmatická polovina říká: nereálná vykalkulovaná klasická hollywoodština o dokonalosti lásky, ta druhá, jejíž jméno jsem zapomněl, neřekla nic, ale navlhčila mi oči. (29.11.2014)