Una sull'altra

Napřed jsem nedoufal v něco víc, o to překvapivější bylo, že to je dobře natočený film. Vezmu to zgruntu, i když z názvu je patrné, že by snad mohlo jít o nějaké obscénnosti, ale pozor, není tomu tak. Poněvadž tu žádné explicitní scény nehrozí. Nutno také dodat, že příběh se vyhýbá i jakémukoli zobrazenému násilí, místo toho je způsob vyprávění spíše decentní, přičemž tomu nechybí parádně tajemná zápletka. I záběry San Francisca let šedesátých nejsou k zahození. Prostě, hezky se na to koukalo. (23.11.2014)

Slušná a povedená noir-kriminálka od makabrózního mistra Fulciho. Souhlasím, že tohle není úplně nejvhodnější nazývat giallem, možná leda někým zmiňované pre-giallo, ale i to jen tak letmo, fakt spíš zajímavá kriminálka. Tenhle film je dalším důkazem Fulciho všestrannosti. Fulci byl doma v mnoha žánrech. Máme zde sytě barevné prostředí, 60s kočky (na svoji dobu je film docela odvážnej, a to chci ještě zítra pro srovnání shlídnout uncut, už se těším :-) ), stylový noir-hudební doprovod a řádně zamotanou zápletku, která se rozehrává celkem zajímavým a neobvyklým způsobem. Vůbec ten ústřední nápad je celkem neotřelý a navíc způsob, jakým Fulci celý film posouvá a nechá vyprávět je hodně zajímavý a poměrně netradiční. Mistr se jinak nezapře a dočkáme se zde i Fulciovské morbidity - záběr rozkládající se mrtvoly je velice nepříjemný a vypadá notně reálně, až se člověk lekne, jestli tvůrci fakt nanatočili nějakou mrtvolu na patologii. Závěr je docela hodně nečekaný a úměrný zvláštním způsobem se rozvíjejícímu ději. Tady musím teda podotknout a ocenit jeden skvělej joke, kterej je nepochybně plodem Fulciho totálního cynismu - jasný, myslím skoro v závěru v nejvypjatější chvíli otázku Jane ohledně hodin - nebudu prozrazovat, však uvidíte, hehehehe :-) . Další povedenej a parádní Fulciho vál. (05.11.2010)

Priamočiarejší derivát Zväčšeniny mixnutý s Vertigom: fajn feeling 60tych rokov a dôraz na vizuálnu stránku (čo je niekedy na hrane, napr. komická erotická scéna snímaná cez zamatovú šatku), no prekombinovaný príbeh bez dôrazu na budovanie napätia a thrillerovej atmosféry a navyše s hanckockovskou jazzovou hudbou. U mňa to vôbec nefungovalo. PS: Už by sa mohlo konečne prestať označovať všetko talianske zo 60./70. rokov za giallo. Toto nemá s giallom nič spoločné, azda okrem krásnych žien a dôrazu na vizuál. No ak to stačí na zaradenie do žánru, tak giallo točil potom i Fellini. (18.09.2016)

Název slibující rukodělnou podívanou je trochu falešný, přesto jsem byl jako divák uspokojen. Perverze se sice nedočkáme, ale pořádné dávky plíživého erotického dusna rozhodně ano. Setsakramentsky přitažlivá Marissa Mell a stejně tak vzrušující Elsa Martinelli jsou pozvánkou samy o sobě a jejich skryté i odhalené vnady ( dnes se spíše používá termínu kozy) a od Boha daná přirozenost při těch několika spíše decentních erotických scénách působí velmi erektibilně. Díky nim mi pak tak trochu pomalý způsob vyprávění ne však nezajímavého detektivního příběhu utekl jako voda a v samém závěru, kdy sexuální napětí střídá to skutečné, už jsem byl zcela uvolněný a mohl jsem si užít i tuhle třešničku. (24.09.2014)

Tohle, že vážně natočil tvůrce Pátera Thomase a Aenigmy?? Neuvěřitelné!! Fakt, jakým způsobem se mistr hnusu vyvíjel je opravdu úžasné a myslím si, že by ho málokdo poznal v tomhle kousku. Perversion story bych označil jako velice povedené pre-giallo sice bez oblíbených Fulciho trade marků, za to s promakaným scénářem a kamerou. Navíc s luxusní pointou a dobrým hereckým ansáblem, což nebýva u toho režiséra vždy zvykem. Je jasné, že tohle ještě nebylo to "pravé žluté giallo", když L' Uccello dalle piume di cristallo chybělo k uvedení rok a inspirace tak mohla být Hitchcockem nebo maximálně Bavou. Ale i přesto bych neváhal tenhle snímek mezi giallo řadit. Fulci vážně na začátku své kariéry válel a teď po shlédnutích všech jeho giallo filmů, ho můžu bez debat zařadit mezi velikány žánru. (24.03.2010)