Roztomilý člověk

Když postava Jaroslava Marvana pronese při přípitku na svatební hostině Prosit, zavane náhle svým mrazivým dechem duch doby. Je logické, že v hrůzném roce 1941 se z podstaty věci točily tyhle uměle pozitivní veselohry, národ prostě potřeboval unikat z neveselé protektorátní reality, v kontextu doby jistě pochopitelný film, z pohledu dnešního diváka ale tahle uměle veselá crazy komedie nepřináší vůbec nic zajímavého... Naivita je zakódována nejen u čtenářek červené knihovny, ale i u milovníků estetiky prvorepublikových a protektorátních komedií...a podle vysokého hodnocení tohoto filmu je zřejmé, že i dnes existuje velká potřeba někam unikat... (05.01.2014)

Jeden z nejpříjemnějších filmů Oldřicha Nového. Vždycky se rád zasměju u všech těch neuvěřitelně roztomilých scén. Vtip je tu podáván s precozní českou elegancí, kterou bohužel dnešní generace tuzemských filmařů naprosto postrádá. Snad je to kouzlem černobílého filmu, nebo jistou naivitou, s kterou byly tehdejší komedie točeny. Ať tak či onak, výsledek je v dnešní době nenapodobitelný. (16.06.2007)

Když jsem tuto veselohru viděl v dětství poprvé, byl jsem tím gejzírem gagů nadšen. Když jsem ji viděl nedávno, něco mi tam nehrálo, vlastně mi tam něco až vadilo. Ale co to bylo? Vždyť Oldřich Nový je ve své neschopnosti přestat svým žvaněním přivádět do trapasů své okolí i sebe samého naprosto vynikající. Stejně jako jeho zoufalý, leč nakonec vždy na pomoc přispěchající kámoš Ladislav Pešek. A pak jsem na to přišel. Slabinou jsou věty, které scénáristé dali do úst Nataše Gollové. Ta je sice ve svém hereckém projevu tradičně rozpustilá a neodolatelná, ale jakmile scénáristé nechávají slečnu Poldu dokončit nějakou mystifikaci Viktora Bláhy, spadne celá recese i dialog o několik levelů níže. Což je velká škoda. Udělat to lépe, bylo by to na 5 hvězdiček. Tento absolutně nedoladěný "detail" to však sráží dolů, obávám, se o více než tu jednu, co jsem strhnul já. (25.01.2019)

Oldryč Nófy sice nebyl žádnej charakterní herec, ale svou škatulku (citlivý fantasta se smyslem pro sebeironii) od jeho dob v české kinematografii nikdo nezvládl lépe. "Roztomilý člověk" je výkladní skříní jeho charismatu. Když se pustí do monologu, vypadá sice, že ho odněkud čte, ale je i se svou pochybnou vizáží a namalovanou hubou k sežrání. Pro mě je snad jen s Marvanem, který naopak v jednom z gagů prezentuje své cholerické kvality, jeden z mála prvorepublikových českých hvězd, která nepůsobí ani po osmdesáti letech narůstajícího cynismu trapně. Zápletka filmu postavená na tradici ztřeštěné veselohry a saturninovské premise nevinné lži se strašlivým dopadem (+ zbytný morál ovšem) je pak jen svižně vedenou záminkou pro prezentaci skvělých hereckých výkonů. Radost pohledět! (01.01.2012)

Největší film v historii lakování!!! Co tady se děje, to je geniální!! Olda Nový jede a nejde zastavit!! Vždycky, když se chytne za kravatu, tak začne lhát (roztomile lakovat). Já to napočítal zběžně 24x. Tenhle film miluju a těch hlášek se nikdy nemůžu nabažit!! Jeden z nejlepších filmů pro pamětníky.... (26.12.2013)