Roztomilý člověk

Roztomilá konverzačka dle mého gusta, která měla rozveselit diváky ve strašné válce. Povedlo se, pocítil jsem půvabnou prvorepublikovou atmosféru. Po protektorátu ani stopy. Tohle snad překonává i některé filmy s Vlastou Burianem. Mystifikací, záměn a omylů je tady nepočítaje a na hluchá místa nezbude čas. Kdybych lépe pochopil Bláhovu motivaci, dal bych možná i pět. (10.08.2019)

Společně s Eva tropí hlouposti a Hotel Modrá hvězda závěrečný snímek volného screwballového triptychu Martina Friče, který se zjevně inspiroval v amerických komediích té doby. Oldřich Nový a Nataša Gollová zde předvádějí jedny ze svých vrcholných hereckých výkonů a další hvězdné osazenstvo jim báječně sekunduje - včetně Karla Hašlera v úvodní scéně, pro kterého byl Roztomilý člověk žel posledním filmem, kde se mohl objevit před kamerou. Scénář je bravurní, snímek bez jakéhokoli zadrhávání jede plnou parou až do vtipného konce a Roztomilý člověk je dalším důkazem, že tvorba Martina Friče (až na pár výjimek) bez problému osloví i dnešního člověka. (30.09.2023)

„Viktore, nelži.“ - „Cožpak já někdy lžu?!“ - „Někdy? Vždycky!“ Takhle, zpočátku o nic zábavného nešlo, spíš naopak, skoro jsem se začal obávat průseru. Naštěstí od chvíle, kdy Bláha prozradí Stárkovi svou „pravou“ totožnost, se podívaná pomalu, ztěžka začne rozjíždět a srandy pozvolna přibývat. Bláha si vymýšlí další hlouposti a nenápadně je nechává kolovat mezi svatebčany (nelze zapomenout i na jeho procítěnou klavírní improvizaci). Proces mystifikace stále víc graduje, navíc se pak ke „skladateli“ přidá stejně nápaditá Krušinová a kombo Nový-Gollová funguje parádně. Ale není to jen o nich, Pištěk (ztrácející orientaci s lahví v ruce), Pešek (kryjící kamarádovy lži), Filipovský (abstinující a chodící na svatby jen kvůli jídlu), Marvan (snažící se marně usnout) a další jim pěkně nahrávají. Dialogy jsou dobře napsané a ke konci děj chytá mile bláznivý nádech. Škoda toho vyloženě slabého začátku, takhle to za mě budou solidní 4*. „Vy máte jistě dobré srdce, pane Stárku, ne?“ - „No ovšem, dobré srdce to mám, jenom žaludek se mi trochu houpe.“ (02.06.2019)

Další z řady mile naivních komedií s Oldřichem Novým, kterými si postupně doplňuji své filmové vzdělání. V poslední době se mi navíc starší filmy trefují do nálady čím dál více. Pravda, nového je teď méně, tak kdy jindy sáhnout po starších kouscích. Roztomilý člověk mi ale nepřijde tak dobrý, jako například Kristián, Eva tropí hlouposti či Dívka v modrém. Možná je to tématem, nemám moc rád manipulace a humor na nich postavený. Ač to Oldřich Nový zvládá opět bravurně, jeho postava redaktora Bláhy mě spíš štvala, než bavila. Přesto si tři hvězdy film zaslouží, opět i za to, že se tvůrci snažili národ v těžkých časech pobavit. (29.09.2020)

Některé staré české filmy mají jednu - nikoli nepodstatnou - chybku a to naprosto stupidní scénáře. Roztomilý člověk je zrovna ten případ. Oldřich Nový zde tropí spoustu veselých nedorozumnění. "Pamatuj si jednou provždy, že já nikdy nelžu. Lež se mně hnusí. Dělám pouze roztomilé žerty." Třeba když všem nabulíkoval, že Molenda má úchylku, která ho nutí cvičit na gymnastických kruzích a ty mu pak namontoval do ložnice. Óóó to byla moc veselá legrace :-( (16.03.2012)